Proč se někteří lidé dožívají více než 100 let? Vědci zjistili něco, co by to mohlo vysvětlit
Při studiu 176 zdravých japonských občanů starších 100 let vědci zjistili, že střevní bakterie stoletých lidí a jejich bakteriální viry mají velmi specifické složení.
Některé viry nalezené ve střevech mohou mít příznivé účinky na zdraví
„Vždy se snažíme přijít na to, proč je někdo tak starý. Již bylo pozorováno, že střevní bakterie starých Japonců produkují zcela nové molekuly, díky nimž je člověk odolnější vůči patogenům, tedy infekcím způsobujícím onemocnění. A pokud jsou jejich střeva lépe chráněna před infekcemi, je to pravděpodobně také jeden z prvků, díky kterému žijí mnohem déle než ostatní,“ říká Joachim Johansen v tiskové zprávě Kodaňské univerzity. Joachim Johansen je doktorand a první autor nové studie.
Jedním z nových objevů vědců je, že některé viry nalezené ve střevech mohou mít příznivý vliv na střevní flóru a naše zdraví.
„Je to proto, že v našich střevech jsou miliardy virů, které se živí střevními bakteriemi. Nestarají se o lidské buňky, místo toho se živí infikováním bakterií. A protože v naší střevní flóře existují stovky různých druhů bakterií, existuje také mnoho bakteriálních virů,“ říká Simon Rasmussen, docent a konečný autor nové studie.
Joachim Johansen dodává, že kromě důležitých, nových a ochranných bakteriálních virů objevili i to, že prostředí ve střevech starších lidí je velmi pozoruhodné.
Století lidé se vyznačovali velkou diverzitou mikroorganismů
„U těchto lidí starších 100 let jsme pozorovali velmi vysokou biodiverzitu jak z hlediska bakterií, tak bakteriálních virů. Vysoká diverzita mikroorganismů je obvykle spojena se zdravějším střevním mikrobiomem. A jakmile to budete mít, předpokládáme také, že jste lépe chráněni před nemocemi,“ říká Joachim Johansen.
Pochopením toho, jak vypadá střevní flóra u lidí starších 100 let, se můžeme přiblížit k pochopení toho, jak mohou ostatní lidé žít déle. Pomocí vyvinutého algorytmu byli vědci schopni zmapovat střevní bakterie a bakteriální viry u lidí, o kterých měli data.
„Chceme pochopit, jak funguje střevní flóra. Jaká je interakce mezi různými druhy a více viry? Co musíme změnit, abychom měli mikrobiom, který nám pomůže být zdravější? Existují určité bakterie, které chceme a nechceme? A pomocí algoritmu můžeme vidět, jaká je rovnováha mezi viry a bakteriemi,“ říká Simon Rasmussen.
To znamená, že pokud vědci dokážou pochopit vztah mezi viry a bakteriemi u staletých Japonců, možná budou schopni pochopit, jak by měla vypadat optimální rovnováha u lidí.
Optimalizace střevních bakterií
Zejména nové poznatky o střevních bakteriích budou přínosné při určování, jak můžeme optimalizovat bakteriální flóru v těle, aby nás chránila před nemocemi.
„Pokud bakterii navštíví virus, zjistili jsme, že virus může ve skutečnosti bakterii posílit. Viry, které jsme našli mezi zdravými staršími Japonci, obsahovaly další geny, které mohly pro bakterie působit jako jakýsi zesilovač. Zjistili jsme, že mohou zvýšit metabolismus látek ve střevech, které mohou mít stabilizační účinek na střevní flóru a mají protizánětlivé účinky,“ říká Joachim Johansen.
Simon Rasmussen dodává, že:
„Pokud objevíme bakterie a viry, které mají pozitivní vliv na naši střevní flóru, pak se ukáže, zda se u někoho vyskytují a u někoho ne. Pokud dokážeme přenést tyto bakterie a jejich viry na ty, kteří je nemají, možná bude moci více lidí těžit z jejich dobrých vlastností.
Přestože máme před sebou ještě dlouhou cestu, nové poznatky jsou důležité, protože se střevními bakteriemi lze skutečně něco udělat.
Střevní bakterie jsou již uvnitř nás a jsou součástí našeho přirozeného prostředí. Šílené je, že vaše střevní bakterie mohou být změněny. Geny nelze změnit – přinejmenším technologie, kterou dnes máme, má před sebou ještě dlouhou cestu. Pokud ale pochopíme, proč spolu viry a střevní bakterie dobře spolupracují, bude mnohem snazší změnit něco, co skutečně ovlivňuje naši pohodu.“
