Projevy plné emocí a vzpomínek na Simonu Postlerovou. Její dcera:  Ahoj mami, už jste s tátou zase spolu…

Na smutečním obřadu, který se konal v úterý ve vinohradském divadle, přednesla Jana Magdalena Hrášková dojemný projev na památku své matky, Simony Postlerové, která nedávno zemřela ve věku 59 let. Dcera se ve svém projevu dotkla mnoha osobních okamžiků a vzpomínek, které sdílela se svou matkou, a vyjádřila hlubokou bolest i lásku, kterou k ní cítila.

„Ahoj mami, pořád tomu nedokážu uvěřit. Pořád tě totiž vidím, vidím tě, jak mi máváš na ulici, když se vzájemně hledáme. Jak se v posteli učíš texty. Jak se na mě ohlížíš od stolku, když tě navštívím v šatně. Jak mi něco sáhodlouze vyprávíš a pak se konečně dostaneš k pointě, která stojí za to. Jak se směješ a chrochtáš do toho. A jak krabatíš čelo při děkovačce, protože mě hledáš v hledišti. A jak jsme jako děti a v obýváku je rozsvícené velké světlo, táta cvičí na kytaru a ty žehlíš prádlo. Domov,“ vyprávěla Jana Magdalena. Vzpomínky na každodenní okamžiky, které zdánlivě působily obyčejně, v jejím podání zněly jako neocenitelné drahokamy plné lásky a tepla.

„Někdy jsem slyšela, že jsi prý měla smutné oči. Ačkoliv asi chápu, proč to lidi říkají, pro mě jsi je rozhodně neměla. Možná je to právě proto, že když já jsem viděla do tvých očí, se ony dívaly na mě. Na tvoje dítě,“ přidala Jana. Bylo zřejmé, že vztah mezi matkou a dcerou byl mimořádně silný, což potvrzoval každý slovem vypuštěný do tichého sálu.

Smuteční projev nebyl jen o smutku a rozloučení, ale také o oslavě života a vztahů, které Simona Postlerová za svůj život vybudovala. „I když jsi ztvárnila obrovské množství hereckých rolí, role, na kterou jsi nejvíc hrdá, je role maminky. Tvoje děti byly tvoje všechno. Vím, jak moc jsi nás milovala. A dny, kdy jsme se narodili, byly tvoje nejoblíbenější dny. Vždycky jsi mi na moje narozeniny volala v ten čas, kdy jsem se narodila. A já jsem ráda, že to nebylo ve čtyři ráno,“ s úsměvem vzpomínala.

Celý obřad byl plný emocí a lásky, a přestože byl to čas smutku, zazněla i slova plná humoru a vděčnosti. Tato slova zazněla v přítomnosti mnoha, kteří se přišli rozloučit a kteří jistě odcházeli s pocitem, že smuteční projev Jany Magdaleny byl jedním z nejsilnějších, které kdy v tomto divadle zazněly.