Rakety „soudného dne“ vytaženy! Írán vrací úder, svět se ptá, kam až to zajde: Hrozí 3. světová?

Americké a izraelské údery na Írán, odpálené rakety a drony mířící na Izrael, hypersonické střely „soudného dne“ a znovu otevřená otázka íránského jádra. Zatímco politici mluví o „existenční hrozbě“ a varují před jaderně vyzbrojeným Teheránem, analytici uklidňují, že třetí světová válka ještě nezačala – ale zároveň přiznávají, že svět vstoupil do mnohem nebezpečnější fáze. Jak silná je skutečně íránská jaderná a raketová hrozba a hrozí, že se z lokálního konfliktu stane globální požár?

Útoky se valí dál: exploze v Dubaji, Češi prchají z regionu

Nové vedení v Teheránu sice slibovalo, že Írán omezí útoky na sousední země, realita posledních dní ale vypadá jinak. Konflikt se rozlévá napříč regionem, pokračují výbuchy a nálety – a to včetně míst, která jsou jinak vnímána jako relativně bezpečná.

V Dubaji se v sobotu ráno rozezvučely varovné sirény, aktivovala se protivzdušná obrana a nad městem se ozvala série explozí. Trosky sestřeleného dronu dopadly v blízkosti letiště, které muselo dočasně omezit provoz.

O situaci promluvila i česká cestující, která čekala na repatriační let:
„Let, vypravený společností Smartwings, by měl z letiště DWC odstartovat v 17:10, druhé dubajské letiště, DXB, bylo ráno ochromeno výbuchy z dopadu trosek sestřeleného dronu,“ popsala pro Blesk s tím, že atmosféra na letišti byla stále napjatější.

Na místě podle ní převažovaly rodiny s dětmi a senioři, které situace logicky stresovala:
„Čekání se prodlužuje a začíná stoupat nervozita, hlavně u dětí. Všichni se těší domů,“ dodala.

Z Dubaje už se v noci z pátku na sobotu vrátilo do Prahy kolem 380 lidí na dvou letech Smartwings, další repatriační rotace mají následovat. Podle českého ministerstva zahraničí je v systému DROZD stále zaregistrováno zhruba 4300 Čechů v širší oblasti Blízkého východu.

Současně izraelská armáda hlásí nové masivní údery na Teherán, včetně požárů v okolí tamního letiště Mehrábád. Konflikt tak nabírá na intenzitě i geografickém rozsahu.

Hypersonické „soudné“ rakety: Fattah a obří Khorramšahr-4

Americko-izraelské útoky na Írán odstartovaly na konci února, přičemž bývalý americký prezident Donald Trump je obhajoval mimo jiné snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Írán odpověděl vlastním úderem – odpálením raket a dronů na Izrael i na americké základny v regionu.

Podle izraelských médií měl Írán nasadit vůbec poprvé své nové hypersonické střely Fattah-1 a Fattah-2. Jde o zbraně, které:

• letí extrémní rychlostí,
• během letu manévrují a mění směr,
• pro klasické systémy protivzdušné obrany představují mimořádně těžko zachytitelný cíl.

Jedna z těchto střel měla dokonce zasáhnout opevněné velitelské centrum izraelské armády.

Hypersonické rakety se podle íránských údajů pohybují rychlostí až Mach 13 až 15, tedy více než desetinásobkem rychlosti běžného dopravního letadla. Speciální manévrující hlavice jim umožňují v závěrečné fázi letu prudce měnit trajektorii, což obranu ještě více komplikuje.

Teherán zároveň přiznal premiérové nasazení jedné ze svých nejmohutnějších balistických střel – Khorramšahr-4 (Kheibar). Podle dostupných informací:

• má dolet kolem 2000 kilometrů,
• je konstruována pro bojovou hlavici o hmotnosti téměř dvě tuny,
• samotná raketa váží zhruba 20 tun.

Z íránského území tak může zasáhnout nejen Izrael, ale i Egypt, Turecko, Řecko či část Bulharska. Teherán už připustil, že tuto raketu vypálil na letiště Davida Ben Guriona v Tel Avivu a další cíle v Izraeli.

Západní experti však upozorňují, že reálné parametry některých nových íránských střel zůstávají nejasné. Írán podle nich zjevně testuje různé prvky svého arzenálu – od dronů a klasických balistických střel až po projekty, které označuje za hypersonické.

Íránské jádro: dohoda JCPOA, odstoupení a návrat obav

Samotný jaderný program Íránu je zdrojem napětí už dlouhá léta. V roce 2015 uzavřel Teherán se světovými mocnostmi – USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií – dohodu JCPOA (Společný všeobecný akční plán). Ta měla:

• omezit íránské jaderné aktivity,
• přinést zmírnění sankcí,
• zajistit, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně,
• omezit obohacování uranu na maximálně 3,67 %.

V roce 2018 ale Donald Trump od dohody jednostranně odstoupil, označil ji za slabou a znovu uvalil tvrdé sankce. Teherán reagoval postupným odstupováním od závazků – začal zvyšovat úroveň obohacení uranu a rozšiřovat zásoby jaderného materiálu.

Otázka zní: byla hrozba íránského jádra skutečně natolik bezprostřední, aby ospravedlnila současné údery?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu tvrdí, že ano. Podle něj je cílem amerických a izraelských útoků odstranění existenční hrozby, kterou režim v Teheránu představuje:
„Tento vražedný teroristický režim nesmí být vyzbrojen jadernými zbraněmi, které by mu umožnily ohrožovat celé lidstvo,“ prohlásil.

Írán naopak opakovaně popírá, že by usiloval o atomovou bombu, a tvrdí, že jeho program má výhradně mírové využití – tedy výrobu energie a výzkum.

Kolik uranu má Írán a jak blízko je k bombě?

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) už delší dobu upozorňuje, že Írán:

• obohacuje uran na 60 %,
• disponuje zásobami kolem 440,9 kilogramu takto obohaceného materiálu,
• je jedinou zemí na světě bez jaderné zbraně, která vyrábí uran v takto vysoké koncentraci.

Přitom z technického hlediska jde o zásadní informaci – z 60 % na 90 %, tedy na úroveň potřebnou pro jadernou zbraň, je to už „jen“ relativně malý krok.

Hlavní zařízení pro obohacování uranu se nachází v komplexu Natanz, asi 225 kilometrů jižně od Teheránu. Další klíčová místa:

• Fordo – podzemní zařízení uvnitř hory, budované v utajení, odolnější vůči náletům,
• Isfahán – další jaderný komplex,
• Búšehru – jediná funkční íránská jaderná elektrárna,
• Arák – stavba těžkovodního reaktoru.

Během loňské 12denní války mezi Izraelem a Íránem, do níž se jednorázově zapojily i Spojené státy, bylo nadzemní zařízení v Natanzu podle MAAE zcela zničeno a podzemní část vážně poškozena. Zasažena měla být i zařízení v Isfahánu a Fordu. Izrael tehdy prohlásil, že tak íránský program vrátil o roky zpět.

Teherán nyní tvrdí, že Natanz se stal terčem i současných útoků, Izraelci mluví navíc o zásahu podzemního objektu u Teheránu, kde měl probíhat vývoj jaderné zbraně.

S jaderným programem úzce souvisí i raketový arzenál: podle odhadů má Írán tisíce balistických a řízených střel a jeho kapacity patří k největším na Blízkém východě. Americký generál Kenneth McKenzie uvedl v Kongresu v roce 2023, že Írán disponuje více než 3000 balistickými raketami, schopnými nést konvenční i jaderné hlavice.

Jednání na hraně: diplomacie hlásí pokrok, bomby mluví jinak

Ještě před vypuknutím současných úderů vedly Spojené státy a Írán sérii nepřímých rozhovorů o jaderném programu. Proběhla tři kola – v Ománu, Švýcarsku a Ženevě, další jednání bylo plánováno ve Vídni.

Zprostředkovatel, ománský ministr zahraničí Badr Busaídí, dokonce tvrdil, že dohoda je na dosah:
Írán podle něj souhlasil s tím, že nikdy nebude mít jaderný materiál, který by mohl použít k výrobě jaderné zbraně.

Americký zmocněnec Steve Witkoff však nabídl úplně jiný pohled. Podle něj Íránci sami přiznali, že mají kolem 460 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, dost na výrobu zhruba jedenácti jaderných hlavic.

Závěr Washingtonu? Írán prý nemá skutečný zájem na kompromisu a směřuje k získání jaderné zbraně.

Trump proto v pátek – den před začátkem útoků – prohlásil, že není spokojen s průběhem jednání, stále však tvrdil, že chce uzavřít dohodu, jejíž klíčovou podmínkou je, aby Teherán nikdy nevlastnil jaderné zbraně.

Je svět na prahu 3. světové? Analytici varují před iluzemi

Při pohledu na rakety létající přes Blízký východ, výbuchy v Dubaji, údery na Teherán a paralelní válku Ruska proti Ukrajině se nabízí otázka, kterou donedávna mnozí odmítali vůbec vyslovit: jsme na prahu třetí světové války?

Expert na mezinárodní vztahy a bezpečnost Vlastislav Bříza v podcastu Čestmír situaci popsal takto:
„Není to tak, že by tímto začala 3. světová válka, pořád to není tak, že by se ty jednotlivé, lokální konflikty spojovaly, slučovaly a vytvářely to podhoubí pro třetí světovou válku. Takto daleko nejsme. Na druhou stranu je iluzorní myslet si, že tyto válečné konflikty typu rusko-ukrajinský nebo tento na Blízkém východě stojí mimo nás, že se nás netýkají. Občas z Evropy i z České republiky mám dojem, že se na to takto koukáme,“ varoval.

Podobné obavy zaznívaly i při začátku ruské invaze na Ukrajinu – svět se bál, aby konflikt nepřeskočil za její hranice. K totální eskalaci nedošlo, ale boje se z evropské mapy nevytratily a dnes k nim přibylo další ohnisko.

Napětí přiživuje i Moskva. Bývalý prezident a nynější místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv prohlásil, že třetí světová válka vypukne, pokud Trump:
„bude pokračovat ve svém šíleném kurzu zločinných změn politických režimů“,

a kroky USA a jejich spojenců označil za:
„válku USA a jejich spojenců za zachování globální dominance“.

Británie v hledáčku: letadlová loď vyplouvá

Otázkou je i zapojení dalších mocností. Britský deník The Telegraph varuje, že Spojené království se může stát cílem, dokud stojí po boku USA.

Premiér Keir Starmer, kterého Trump označil za zklamání, ale veřejně prohlašuje, že:
„není připraven na to, aby se Spojené království zapojilo do války, pokud k tomu nebude existovat zákonný základ a viditelný, promyšlený plán“.

Současně však Britové připravují letadlovou loď HMS Prince of Wales, aby vyplula z Portsmouthu směrem na Blízký východ.

Bývalý britský velvyslanec v Íránu Nicholas Hopton varuje, že tento krok s sebou nese další rizika:
„Nyní, když máme loď mířící do regionu a letadla na obloze bránící spojence v Perském zálivu, existuje větší riziko… Čím více se to eskaluje, tím větší je riziko, tím větší nebezpečí,“ upozorňuje.

Čím více lodí, letadel a raket se v regionu soustředí, tím větší je pravděpodobnost, že chyba, incident nebo provokace přerostou v širší konflikt.

Roztříštěná světová válka? Svět bez míru, jen bez formálního vyhlášení

Španělský web Atalayar si klade otázku, kterou dnes řeší bezpečnostní analytici po celém světě:
„Otázka je nevyhnutelná: začala již třetí světová válka? Formálně zůstává odpověď ne. Neexistuje žádná vyhlášená válka mezi hlavními mocnostmi mezinárodního systému. Globální mapa však odhaluje stále znepokojivější realitu. Východní Evropa, Blízký východ a různé regiony Asie jsou ohniskem vzájemně propojených konfliktů, do kterých jsou přímo či nepřímo zapojeny hlavní světové mocnosti,“ píše.

Podle analytiků svět vstoupil do fáze, kterou někteří nazývají „roztříštěnou světovou válkou“ – řadou regionálních konfliktů, v nichž se střetávají soupeřící bloky, i když bez formálního vyhlášení války.

Atalayar dodává:
„Zdá se, že svět vstoupil do fáze konfrontace mezi soupeřícími bloky, což je situace, kterou někteří analytici popisují jako „roztříštěnou světovou válku“. Základní otázkou je, zda lze tyto regionální války zvládnout, nebo zda se, jak se stalo při velkých požárech 20. století, nakonec srazí v globální konflikt. Planeta prozatím ještě nezažívá třetí světovou válku. Nelze však ani říci, že nadále žije v míru,“ stojí v analýze.

Íránské „rakety soudného dne“, rostoucí zásoby vysoce obohaceného uranu, eskalace na Blízkém východě, válka na Ukrajině a varovné hlasy z Moskvy i Londýna dohromady skládají obraz světa, který už dávno není bezpečný – jen se tomu zatím nechceme říkat třetí světová válka.