Rodinná tajemství venku. Markéta Pekarová otevřeně o hádce s otcem i adopci: „Problém je ve mně“

Tato proměna vyvrcholila knihou Nejsem z cukru ani ze železa, kde se nevyhýbá ani nejbolestivějším otázkám — rodině, mateřství či vlastním limitům.

Dlouhá cesta k přijetí: nemoc, bolest a touha po dítěti

V knize popisuje mimo jiné i těžké zdravotní období, kdy ji trápila vyhřezlá ploténka.
Měsíce prý žila v bolesti, ale veřejnost o tom téměř nevěděla. Přesto dál vystupovala, vedla schůze, cestovala.

Ještě hlubší ránu však přineslo téma, o kterém mluvila jen zřídka:
touha po dítěti, která zůstala nesplněná.

Se svým manželem Tomášem prošli náročnou cestou, ale rodičovství jim zůstalo uzavřené.
Podle Markéty jejich manželství obstálo — politika je nerozdělila, naopak prověřila a posílila.

Adopce? „Musíme být dva. A problém je ve mně.“

Pekarová otevřeně přiznává, že o adopci přemýšlela.
Ale stejně tak zdůrazňuje, že tak zásadní krok nelze udělat jen na základě vlastní touhy.

„Ve vztahu musí být dva,“ říká.
A dodává i větu, která překvapila mnoho čtenářů:
„Problém je ve mně.“

Nejde o výčitku, spíš o upřímnost.
Chyběla jí síla, jistota, možná i energie po letech náročné práce ve Sněmovně.
Respektovala partnera i vlastní limity — a téma adopce uzavřela.

Dětství, hádky s otcem a tvrdohlavost, která ji formovala

Markéta vyrůstala ve skromných poměrech v Sudetech.
Rodiče ji směřovali k řemeslu, ona toužila po vysoké škole.
Tvrdohlavost ji provázela už od dětství — a často ji vedla do sporů právě s otcem.

Rozpory prý měli i později, hlavně kvůli politice.
Její otec má podle ní na mnoho věcí jiný názor a debaty byly někdy vášnivé.

Ale nikdy neskončily rozkolem.

Vedly k pochopení, respektu a nakonec i k hlubšímu vztahu.
Názorové střety se neproměnily v nenávist, ale v dialog.

Silný příběh bratra: boj o každý krok

Jedním z nejdojemnějších momentů knihy je vyprávění o jejím bratrovi.
Narodil se s těžkou vadou páteře, podstoupil náročné operace a dětství trávil mezi nemocnicemi.

Rodina žila roky ve strachu, zda bude jednou chodit bez následků.
Nakonec se stal zdravým, silným mužem, který však nechtěl být definován diagnózou.

Markéta na něj vzpomíná s obdivem — jako na symbol odvahy i rodinné soudržnosti.

Nová kapitola života: návrat k sobě

Zdá se, že Markéta Pekarová Adamová dnes stojí na místě, kde může konečně dýchat.
Bez funkce, bez neustálého tlaku, ale také bez masek.

Otevřela témata, která političky obvykle skrývají.

A ukázala, že někdy není slabostí přiznat zranitelnost — ale naopak silou, která umožní začít znovu a jinak.