Ruml doma řeší nečekaný velikonoční spor. Dcera chce pomlázku do ruky a zpěvák už tuší, že to nebude snadné

Ruml podle stejného zdroje vnímá velikonoční koledu spíš jako zvyk, který tradičně patří chlapcům. Zároveň ale nepůsobí dojmem, že by chtěl jít proti dceřině radosti za každou cenu. Celá situace tak není žádným dramatem, spíš milým rodinným sporem, který ukazuje, jak se i staré tradice mohou doma začít proměňovat.

Do svátků mu navíc vstupuje práce

Velikonoce u Ondřeje Rumla navíc letos nebudou jen rodinné. Aktuální program Nové Spirály potvrzuje, že účinkuje v projektu HUMAN ZOO – Gospelová Anarchie režiséra Viktora Tauše, který se v těchto dnech hraje v Praze. Není tedy překvapením, že část svátečního času stráví pracovně. Podle dostupných informací ale jakmile splní své profesní povinnosti, chce být především s dcerou.

Právě to dobře zapadá do toho, jak o Rozárce mluví i v jiných rozhovorech. Český rozhlas Dvojka v čerstvém povídání připomněl, že dcera pro něj představuje jednu z nejdůležitějších součástí života a že běžné chvíle s ní vnímá jako něco mimořádně cenného. Nejde tedy jen o velikonoční epizodu, ale o další drobný moment z velmi blízkého vztahu mezi tátou a dcerou.

Rozárka vyrůstá ve dvou jazycích a je velmi tvořivá

O Rozárce už Ondřej Ruml v minulosti mluvil i v souvislosti s její výchovou. eXtra.cz i starší mediální výstupy připomínají, že dcera vyrůstá ve dvojjazyčném prostředí. Její maminka Doris Martinez na ni mluví španělsky, zatímco Ruml česky, takže dítě přirozeně rozumí oběma jazykům. To je detail, který její příběh dělá ještě zajímavějším.

Zpěvák zároveň opakovaně zdůrazňuje, že je Rozárka velmi kreativní a zručná. V citovaném rozhovoru se rozplýval nad tím, s jakou pečlivostí tvoří a jak si umí hrát s detaily. Právě to podle něj patří k jejím nejsilnějším stránkám. A možná i proto ji láká vzít věci do vlastních rukou, tentokrát třeba i tu velikonoční pomlázku. To poslední je už interpretace, ale dobře odpovídá tomu, jak ji její otec popisuje.

Největší radost mu dělají obyčejné chvíle

Na Ondřeji Rumlovi je dlouhodobě znát, že si zakládá spíš na běžných společných momentech než na velkých gestech. V rozhovoru pro Český rozhlas mluvil o tom, že největší radost mu přinášejí úplně obyčejné chvíle, kdy jsou spolu doma, povídají si nebo si prostě užívají klid. V tomhle světle působí i letošní velikonoční „spor“ spíš jako další z roztomilých rodinných epizod než jako zásadní konflikt.

A právě proto celá situace tolik zaujala. Nejde jen o pomlázku, ale o střet dvou pohledů. Na jedné straně stojí táta, který má v hlavě zažité tradice, na druhé malé dítě, které přemýšlí jednoduše a bez stereotypů. A právě v tom bývá podobná debata doma často nejživější.

Jak to dopadne, zatím není jisté

Jestli nakonec Rozárka opravdu vyrazí koledovat, zatím jasné není. Z toho, co zaznělo v médiích, ale vyplývá, že Ondřej Ruml nad tím minimálně přemýšlí a že situaci nebere jako něco, kvůli čemu by měl doma vzniknout skutečný problém. Spíš to vypadá, že letos budou u nich doma Velikonoce o něco veselejší a možná i méně tradiční, než bývalo zvykem.

Jedno je ale už teď jisté. Velikonoční dilema u Rumla ukázalo, že děti často dokážou staré zvyky převrátit jedinou větou. A dospělým pak nezbývá než se zamyslet, jestli je důležitější to, jak se to dělalo vždycky, nebo radost, kterou z toho dítě má.