Tenhle nožík stál kdysi pouhých 10 Kčs, dnes má cenu až 290 000 Kč: Prohledejte šuplíky, možná doma ukrýváte poklad!

Za socialismu stál několik korun a málokdo si ho vážil dost na to, aby ho schovával. A přesto – malý zavírací nůž ve tvaru rybičky od Mikovua je dnes nejen oblíbeným sběratelským kouskem, ale existuje i jeho luxusní verze se zlatými střenkami, čepelí z damaškové oceli a českým granátem zasazeným v oku. Na e-shopu výrobce ji dnes pořídíte za 290 000 korun. Vyrábí se přitom jen dva kusy za rok.

Symbol socialistické domácnosti, který nikdo nevyhodil

Jen málokterý výrobek z éry socialismu si získal takovou nostalgii jako právě rybička. Byl to drobný, nenápadný a nesmírně praktický nástroj – ořezal tužku, otevřel krabici, posloužil na zahrádce i na výletě. Pamětníci si vzpomínají, že v různých desetiletích stála rybička 1,50, 4 nebo 6 korun v tehdejší československé měně. Nikdo ji proto nepovažoval za cennost hodnou opatrování. Prostě se používala, dokud se neztratila nebo nedosloužila.

Právě proto, že ji nikdo nepovažoval za něco hodnotného, se většina kusů nedochovala v dobrém stavu. Ty, které přežily desítky let v původním obalu nebo v mimořádně zachovalém stavu, jsou dnes pro sběratele zajímavější než ty ošoupané. A kdo rybičku najde v krabici po prarodičích nebo v chatovém šuplíku, má dobrý důvod se na ni podívat pozorněji – alespoň ze zvědavosti.

Kde se rybičky vyráběly a jak je od sebe rozlišit

Rybičky se vyráběly především v Mikulášovicích na Děčínsku, kde sídlil podnik Mikov. Na trhu se ale objevovaly i podobné nožíky od slovenského podniku Sandrik. Pokud chcete zjistit původ svého kousku, stačí se podívat na nápis vyražený do čepele – tam bývá označení výrobce.

Rozdíly jsou i v použitých materiálech, a právě ty pomohou určit stáří a typ nože. Starší provedení mívala čepel z uhlíkaté oceli, která časem rezaví, a rukojeť vyrobenou z plechu. Novější modely přešly na nerezovou čepel a rukojeť ze zinkové slitiny. Samotné stáří ale automaticky neznamená vyšší cenu – je třeba vždy porovnat konkrétní kus s podobnými nabídkami na trhu.

Kolik může stará rybička vynést na aukci

Odpověď na tuto otázku bývá střízlivá. Klasické zavírací nožíky značky Mikov se na aukčních portálech nabízejí přibližně za 50 až 300 korun. Záleží především na stavu čepele, čitelnosti značky výrobce a na tom, zda se kus dochoval ideálně – nejlépe i s původním obalem.

Starý nůž s otupělou a zarezlou čepelí a setřenou značkou nebude pro sběratele nijak lákavý. Naopak kus ve výjimečně dobrém stavu, zachovaný v originálním balení, může vzbudit výrazně větší zájem a dosáhnout horní hranice odhadovaného rozpětí. Přesto jde ve většině případů o desítky až stovky korun – žádné závratné bohatství, ale pro sběratele příjemná odměna za trpělivost.

Kdy Mikov přišel s luxusními edicemi

Firma Mikov se ale nespokojila jen s levnou každodenní pomůckou. Začala vyrábět sběratelské edice, které s původní socialistickou rybičkou sdílí jen základní tvar. Koncem roku 2009 přišla na trh pozlacená varianta za přibližně 4 500 korun a celostříbrná za 12 000 korun. Obě vzbudily zájem sběratelů a ukázaly, že rybička má potenciál být něčím víc než levným nástrojem z plánovacího hospodářství.

Ani tyto edice se ale nevyrovnají tomu, co přišlo o pár let později. V roce 2012 Mikov představil model, který celou diskusi o hodnotě rybičky otočil o sto osmdesát stupňů.

Investiční rybička za cenu malého auta

V roce 2012 se na trhu poprvé objevila takzvaná investiční rybička. Tehdy ji Mikov nabízel za 168 000 korun. Dnes je na e-shopu výrobce k dispozici za 290 000 korun – a je to cena, která rozhodně není náhodná.

Investiční rybička má střenky z masivního osmnáctikarátového zlata, čepel z prestižní damaškové oceli s vlastním výrobním číslem a v oku zasazený český granát. Každý kus je doplněn certifikáty pravosti a dodáván v dřevěné dárkové krabičce. Jde tedy o předmět, který je zpracovaný jako skutečná klenotnická práce – jen v podobě nožíku.

Co je možná nejpozoruhodnější: vyrábějí se jen dva kusy ročně. Sběratelská rarita v pravém slova smyslu, jejíž cena má logiku podobnou investičnímu zlatu nebo umění. Majitel takové rybičky drží v ruce nejen unikátní předmět, ale i certifikovanou hodnotu.

Stojí za to pátrat v rodinných zásuvkách?

Na zlatou investiční rybičku v babičině šuplíku téměř jistě nenarazíte. Tyto kusy se od počátku prodávají jako luxusní sběratelský artikl a jejich majitelé o nich dobře vědí. Jiná situace ale nastává u běžných starých rybiček – těch se po českých domácnostech schovává ještě hodně, a mnozí jejich majitelé vůbec netuší, co vlastně drží v ruce.

Pokud takovou naleznete, nestojí za to ji rovnou vyhazovat. Stačí ji porovnat s nabídkami na aukčních portálech, zkontrolovat stav čepele a podívat se, zda je čitelný nápis výrobce. Hodnota se u většiny kusů pohybuje v řádu stokorun, ale i to je lepší výsledek než vyhozený nůž do odpadu.

Pokud navíc narazíte na kus v originálním balení nebo v mimořádně dobrém stavu, je dobré situaci prozkoumat pečlivěji – třeba i oslovit odborníka na sběratelské předměty z dob Československa. Čím lépe je rybička zachovaná, tím větší je šance, že nějakou sběratelskou hodnotu má.

Rybička není jediná retro věc, která může překvapit

Příběh rybičky není ojedinělý. Podobný osud sdílí celá řada předmětů, které za socialismu patřily k běžné výbavě domácností a dnes se na aukcích prodávají za překvapivé sumy. Staré fotoaparáty z dob Československa mohou vynést i 12 000 korun, vzácné mince z oběhu se prodávají za desítky tisíc a některé tuzexové bony dosáhly na aukci hodnoty přes milion korun.

Společným jmenovatelem bývá výjimečný stav zachování, originalita a příběh. Věci, které nikdo neodložil jako cenné, ale přežily desítky let v dobrém stavu, jsou dnes pro sběratele tím nejzajímavějším materiálem. Přesně tak, jak to platí i u rybičky – nožíku, který stál šest korun a dnes existuje v provedení za čtvrt milionu.

Zdroj: svetkreativity.cz