S manželkou musíme předstírat, že nejsme doma. Pořád k nám chodí děti a vnoučata!
Definitivně jsem odešel z práce, když dcera otěhotněla potřetí. Oslavili jsme to s kolegy a tady jsem doma. Manželka pokračovala pracovat, i když už dělala trochu jednodušší práci.
Dcera porodila dvojčata, chlapci. Vnučka starší už u nás zřídka zůstala, už byla dospěla a věnovala se studiu. Mladší však stále zůstávali u nás. A my, upřímně řečeno, jsme už z toho byli unaveni.
Prarodiče / ilustrační foto / Zdroj: i-w-t.org
Dcera už je dospěla, zařídila si život a i o děti se mohla postarat. Ale své návštěvy nesnížila, naopak nás považovala za školku, kdykoliv si přála přivedla je k nám a pak vyzvedla, kdy se jí to hodilo. A najednou jsme si uvědomili: ani k doktorovi si nemůžeme zajít, ani jít do muzea o víkendu, vůbec si nepamatuje, kdy jsem naposledy rybařil.
Nemohli jsme jít ani k sousedce na návštěvu, někoho si pozvat na návštěvu. A tady nervy nevydržely. Jednou jsme viděli, že dcera k nám zase vede děti. Ona byla velmi upravená, takže s námi nezůstane, ale půjde si po svým.
Prarodiče / ilustrační foto / Zdroj: baba-deda.ru
My jsme s manželkou podívali na sebe a zamkli dveře na všechny zámky, rozhodli jsme se, že neotevřeme. Nejsme doma. A rychle jsme vypnuli zvuk na mobilu.
Klepali oni dlouho, ale drželi jsme se. Pak volali, ale neotevřeli jsme. Později jsme sami zavolali a řekli, že jsme nebyly doma, a že ona měla varovat nás, než přijdou na návštěvu. Doufejme, že se dcera na tom poučí.
zdroj: dnes.zivot.org
Doporučené k přečtení:
