Slepý fond, nebo skrytá zadní vrátka? Babišovo velké oznámení otevírá víc otázek než odpovědí
Prezident Petr Pavel na oznámení reagoval téměř okamžitě. Uvedl, že je s vysvětlením spokojen, a že 9. prosince v 9 hodin ráno jmenuje Babiše premiérem. Zdánlivě jasná, učesaná dohoda. Politika bez hádek – tak, jak bychom ji rádi viděli častěji.
Jenže přestože forma byla profesionální, klíčové jsou detaily. A ty musí být zveřejněny, mají-li Babišova slova obstát v praxi.
Slepý fond: perfektní řešení. Ale české zákony ho neznají
To, co Babiš popsal, odpovídá principu tzv. slepého fondu. Ten používají politici ve Spojených státech či Británii, aby odstranili jakoukoli možnost ovlivňovat vlastní majetek.
Slepý fond znamená:
– majitel nedostává žádné informace,
– nesmí instruovat správce,
– nemůže inkasovat zisky,
– ke svému majetku se v praxi už nikdy nedostane.
Tedy řešení, které by střet zájmů opravdu eliminovalo.
Jenže – v Česku slepé fondy neexistují. Není pro ně právní rámec. Pokud chce Babiš opravdu splnit to, co tvrdí, musí Agrofert převést do fondu v zahraniční jurisdikci, která slepé fondy umožňuje.
Proto zní první logická otázka:
Kde bude fond sídlit? Které zemi bude podřízen?
Bez toho se nedá ověřit, zda skutečně jde o slepý fond – nebo jen o sofistikovanou, ale prázdnou konstrukci.
Zadní vrátka? Trustové právo je zná jako „side letters“
Druhou zásadní otázkou jsou dodatky ke smlouvě. Experti upozorňují, že trustové struktury běžně pracují s dokumenty mimo hlavní smlouvu – tzv. side letters.
V nich může být skryto:
– za jakých okolností může majitel získat část majetku zpět,
– jak může ovlivnit správce,
– jakými informacemi může disponovat,
– jak lze nastavit jiný režim v případě změny politické situace či zdravotního stavu.
Pokud by takový dokument existoval, celý příběh o „nevratném“ kroku by se zhroutil.
Nezbytná je tedy další otázka:
Existují jakékoliv doplňující smlouvy či výjimky, které umožňují majetek z fondu stáhnout?
A co zbytek majetku? Agrofert není všechno
Babišovo oznámení se týká Agrofertu – jeho největšího holdingu. Ale další obří část majetku stojí mimo něj.
Konkrétně jde o:
– Imoba (SynBiol) – nemovitosti, čerpání dotací ve výši 197 milionů v roce 2023,
– Hartenberg Capital – investiční fond řízený Jozefem Janovem,
– FutureLife – zdravotnický holding závislý na penězích ze zdravotního pojištění.
Třetí klíčová otázka je proto jasná:
Půjde do slepého fondu pouze Agrofert, nebo i další majetky, které čerpají veřejné peníze?
Bez této odpovědi zůstává střet zájmů nevyřešený – jen přesunutý jinam.
Babišův krok může být zásadní. Ale musí být 100% průhledný
To, co Babiš oznámil, by v ideálním případě skutečně odstranilo jeden z jeho největších politických handicapů – propojení moci a majetku.
Ale teprve příští dny ukážou, zda se jedná o reálný slepý fond, nebo o konstrukci s pojistkami, které může kdykoliv zvrátit.
Tři otázky tedy zůstávají na stole:
- V jaké jurisdikci bude fond sídlit?
- Existují nějaké dodatky, které umožňují Babišovi vrátit se k majetku?
- Co bude s ostatními firmami mimo Agrofert, které také přijímají veřejné peníze?
Teprve odpověď na ně rozhodne, zda jde o skutečné řešení – nebo jen o politicky dokonalou, ale právně prázdnou iluzi.
