Slováček poslal dceři vzkaz do nebe: Dojemný moment, při kterém plakali všichni

Její otec v rozhovorech často připomínal, že Anička žila naplno a její poselství se vtisklo i do její vlastní písně Je čas neztrácet čas. Právě tuto píseň označil za symbolickou připomínku toho, že člověk by měl uskutečňovat své sny, dokud má možnost.

Koncert plný emocí

Vzpomínka na Aničku ožila také během víkendového koncertu v romantickém prostředí zámečku Betliar na Slovensku. Felix Slováček se rozhodl uctít její památku přímo v den, kdy by slavila své třicáté narozeniny.

Na pódiu vystoupil spolu s klavíristou Richardem Rikkonem a zahrál skladbu věnovanou své dceři „do nebe“. Podle svědků atmosféra okamžitě zhoustla a celým sálem se nesla vlna emocí. Mnozí přítomní se neubránili slzám – nebyl to totiž jen koncert, ale i dojemný lidský okamžik, ve kterém se hudba stala mostem mezi tímto a oním světem.

Otevřená zpověď otce

Felix Slováček přiznal, že smrt dcery v něm zanechala hlubokou prázdnotu a otřásla jeho vírou. Přestože se vždy modlil za své děti, po Aniččině odchodu pocítil pochybnosti. „Boží plány jsou často jiné, než si člověk představuje,“ řekl v jednom z rozhovorů.

O to silnější byla jeho snaha uctít Aničku hudbou a sdílet její odkaz s veřejností. Podle přítomných dokázal proměnit svou osobní bolest ve společný zážitek, který spojil všechny, kdo Aničku znali i ty, kteří ji znali pouze prostřednictvím jejích písní.

Odkaz, který žije dál

Anička sice odešla příliš brzy, ale její odkaz díky hudbě a vzpomínkám žije dál. Felix Slováček svým vystoupením ukázal, že láska rodiče k dítěti nemizí ani se smrtí – přetrvává v tónech hudby, ve vzpomínkách i v poselství, které se dotýká dalších generací.

Pro mnohé diváky se koncert stal nejen uměleckým, ale i životním zážitkem. Připomněl jim, že rodinná pouta a láska jsou hodnoty, které dokážou přežít i ty největší ztráty.