ŠOKUJÍCÍ ODHALENÍ: V 55 letech se zamilovala do mladšího muže, ale čekal ji krutý podraz

„Jedeš tam za novým začátkem, za inspirací,“ opakovala jí Lana do telefonu, když jí lákala na autorský retreat pro spisovatele. Theo stále bojovala s nedokončenou knihou, která jí ležela v hlavě už dva roky. Ostrov měl být nejen únikem, ale i startem k jejímu velkému literárnímu dílu.

Po příjezdu však Theo rychle zjistila, že klidný autorský pobyt v přírodě nebude úplně tím, co si představovala. Hluk, mladí lidé, hudba, koktejly s deštníčky — spíš připomínalo hlučnou letní party než ústraní pro psaní.

Ale právě tady potkala Erika. Mladšího o 15 let, elegantního, pohledného a především – ochotného naslouchat. Theo se po dlouhé době cítila znovu jako žena, o kterou někdo stojí. Večerní procházky, dlouhé rozhovory, společné úsměvy. „Možná na věku opravdu nezáleží,“ říkala si stále častěji.

Erik ji zaujal i tím, jak se zajímal o její práci. „Tvoje kniha bude úžasná. Měla bys ji vydat. Máš na to.“ Jeho slova jí vlévala do žil novou víru.

Jenže pod povrchem jejich pohádky bublalo něco temného. Jednoho dne Theo zjistila, že její rukopis – celý její dvouletý projekt – záhadně zmizel z notebooku.

Zděšená se snažila zjistit, co se stalo. A pak přišla náhoda, která jí otevřela oči: zaslechla tajný rozhovor mezi Lanou a Erikem.

„Její rukopis je skvělý. Stačí ho jen nabídnout pod mým jménem. Nikdy na to nepřijde,“ šeptala Lana sladkým hlasem. Erik jí přitakával.

Theo v šoku opustila pokoj a sbalila si věci. „Měl to být nový začátek… A místo toho další zrada,“ šeptala sama sobě se slzami v očích.

Ostrov opustila s bolavým srdcem, ale nevzdala se. Díky záloze, kterou si před cestou vytvořila, měla rukopis stále u sebe. Po návratu domů dokončila knihu a s velkým úsilím ji vydala sama. Kniha se rychle stala úspěšnou a Theo si na křtu připadala konečně hrdá a svobodná.

Ale příběh tím neskončil. Po nějaké době našla v knihkupectví vzkaz od Erika:

„Dlužíš mi autogram. Kavárna na rohu, až bude čas.“

Váhala, ale nakonec přišla. V kavárně už čekal. „Theo, musím ti všechno vysvětlit,“ začal.

Erik tvrdil, že ho Lana zmanipulovala. „Ze začátku jsem nevěděl, o co jí jde. Myslel jsem, že ti pomůžeme prorazit. Když jsem ale pochopil, co plánuje, zachránil jsem alespoň flash disk s tvým rukopisem. Chtěl jsem ti to říct, ale už jsi odjela.“

Theo ho chvíli mlčky pozorovala. Nezlobila se. Neplakala. Tentokrát měla vše pod kontrolou. Kniha vyšla. Ona zvítězila. Lana skončila ve veřejné ostudě, když se pokusila vydávat knihu za vlastní.

„Víš, co je zvláštní, Eriku?“ řekla nakonec s klidným úsměvem. „Možná, že právě tahle bolest mi pomohla knihu dokončit.“

A když opouštěla kavárnu, už věděla, že život píše ty nejlepší kapitoly sám. Jen na člověku záleží, zda je zvládne dopsat.