Spolužáci ji ve škole neustále šikanovali. Holčička jednoho dne udělala toto a dala jim obrovskou lekci

Od té doby, co se jeden muž začal věnovat učitelské profesi naplno, zjistil, že chování dětí se v průběhu let vyvíjelo. Nejprve totiž stačilo, aby děti hlídal pouhým sledováním. Postupem času zjišťoval, že děti se naučili chování, kterému se v dnešní době říká šikanování. Snažil se pochopit, co to vlastně znamená a proč se takto děti chovají. Hledal a přečetl různé studie/články, ale stále nechápal.

Jednoho dne k tomuto učiteli nastoupila do třídy dívka, která se téměř s nikým nebavila.

Nebylo na ní nic „zvláštního“. Nevybočovala ničím z řady a byla hezká, stejně jako ostatní děti. Ani na jejím chování nezjistil učitel nic neobvyklého. Přesto se na ni ostatní děti zaměřily jen kvůli tomu, že byla raději sama. Další učitelé se o ní časem začali také bavit, a tak její třídní učitel zjistil, že dívka navštěvuje dětského psychologa, aby si srovnala své myšlenky.

Když se chodilo ven, děvče si vždy sedlo pod strom as nikým se nebavilo.

Ostatní děti si o ní myslely, že je divná a učitelé o ní mluvili jako o dívce u stromu. Nikdy si nikoho nevšímala, neprojevovala žádný zájem o kamarádství, ani po nikom nic nechtěla. Jen seděla pod stromem, občas si něco šeptala sama pro sebe.

V případě, že si ji ostatní děti všímaly, vždy to bylo jen z toho důvodu, aby se jí posmívaly nebo ubližovaly jiným způsobem. Jednoho dne na ni dokonce 3 dívky i plivaly. V momentě, kdy je učitel okřikl a zeptal se jich, proč to udělali, nikdy neřekli důvod. Pouze pokrčili rameny a pak se smáli.

Uběhlo několik let a dívka se z první třídy dostala do páté. Znovu byla žačkou ve třídě, kterou vedl tentýž profesor jako v první třídě.

Z malé holčičky se stala slečna, která byla stále hezká, ale stále stejně stydlivá. Její spolužáci se o ni nestarali, ale spolužačky pokračovaly v šikanování. Jednoho dne však bylo ve třídě více rozruchu než kdy jindy. Za zády učitele probíhala hra s papírem, když dívka dostávala několik dopisů.

Když k ní učitel přistoupil a chtěl vědět, o co se jedná, nic neřekla. Učitel si od ní tedy papír vzal a přečetl si ho.

Byl plný urážek a ošklivých slov, které směřovaly na šikanovanou slečnu. Papír složil a vrátil jí ho. Téhož dne se stalo něco nečekaného.

Slečna si vzala dopisy od svých spolužaček, červeným perem v nich opravila všechny chyby a pak jim je vrátila opravené as výslednou známkou. Tímto gestem jim ukázala, že nápravou chyby má člověk naději na lepší život.

Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej mezi svými přáteli a rodinou a šířte radost a štěstí ve svém okolí.