Své učitelce ve školce prozradil obrovské tajemství: Svému tatínkovi tak zachránil život

Chlapeček se uzavřel do sebe, přestal mluvit, občas si sám poplakal. Bylo jasné, že u nich doma se něco děje a kluk se nedokáže ze života radovat.

Nancy měla za svoji několik desetiletí dlouhou kariéru pocit, že ví o dětech a jejich duších nebo touhách všechno. Ale u čtyřletého Camdena bylo všechno jinak. V onen den dorazil do školy a vypadal jako duch, jen tupě zíral a nezapojil se do žádných činností třídy. Nancy bylo jasné, že je ztrápen, ale neměla tušení, co může být příčinou.

Nevěděla, jak malého Camdena zabavit, byl bledý a smutný. Rozhodla se, že si s chlapcem promluví o samotě.

Vyšli spolu na chodbu, když zde propukl chlapeček v srdcervoucí nářek. Ostatní děti si naštěstí jeho pláče nevšimly, protože byly právě zabrány do společné hry. Nancy dala chlapci napít sladkého džusu a sedla si k němu na bobek. „Stalo se ti něco, Camdene?“ Tato otázka vedla k ještě většímu rozrušení a trvalo několik dlouhých minut, než se uklidnil.

Trvalo drahou chvíli, než se Camden rozmluvil a na závěr jejich rozhovoru jí oznámil tajemství, které v sobě týdny dusil. Chlapec se bál lidí v uniformách, kteří několikrát otce odvedli. Cizinci a zvláštní lidé zvonili na jejich dveře každý den a neustále s Camdenovým otcem něco řešili. Chlapec se tak bál, že tatínka odvedou a on už ho nikdy neuvidí. Opět propukl v pláč. Nancy se okamžitě rozhodla, že musí zakročit a chlapce odvedla do učitelského kabinetu, kde mu nabídla tabulku čokolády a utíkala k telefonu.

Nancy si nedokázala vysvětlit, o jaké cizince nebo divné lidi v uniformách by mělo jít a proč má chlapec tak velký strach.

Vytočila číslo otce malého Camdena, když se ozval hlas: „Tady Darreld.“ Z vyprávění učitelky byl muž v šoku, netušil, že malý Camden všechno prozradil. Otec učitelce potvrdil její obavy a vysvětlil celou situaci, ze které je malý kluk tak nešťastný. Samozřejmě byl nerad, že se musí učitelce svěřovat, ale tajemství jejich rodiny bylo prozrazeno a Camden si procházel peklem.

Když si Nancy vyslechla Darreldův příběh, věděla, že Camdenovi pomůže jedině tak, když učiní závažné životní rozhodnutí.

Prošla proto psychologickými testy, následně vybavila všechny potřebné právní náležitosti a podstoupila všechna lékařská vyšetření. Darreld Petersen totiž onemocněl vážnou nemocí a vypověděly mu službu jeho ledviny.

Cizinci v uniformách byli lékaři, ošetřovatelé a další zdravotnický personál, bez kterých se Camdenův otec neobešel, jeho vlastní orgán totiž pracoval pouze na 20 procent. Zbývalo mu několik týdnů života.

Dobrosrdečná Nancy byla rozhodnuta Camdenovi pomoci a náhoda tomu chtěla, že podle všech vyšetření byla také ideálním dárcem. Rozhodla se proto rychle, že otci svého žáka věnuje svou ledvinu, zcela nezištně a bezpodmínečně.

Camdenova rodina nemohla uvěřit, že by někdo cizí mohl udělat tak úžasnou a hrdinskou věc.

Členové rodiny podstoupili sami testy, ale nebyli vybráni jako vhodní dárci. To, že Darreldovi věnuje ledvinu učitelka, která ho sotva znala, bylo těžko uvěřitelné. Ale stalo se, transplantace proběhla úspěšně a Petersonovi zahrnuli Nancy vší pozorností a díkem. I Camden přišel se svým poděkováním a také slibem, že už „bude tím nejlepším chlapcem, kterého kdy měla ve třídě“.

Pokud se vám článek líbil, sdílejte jej mezi svými přáteli a rodinou a šiřte radost a štěstí ve svém okolí.

Napište nám komentář! Vaše názory jsou vítány!