Svobodný homosexuál Lukáš (41) adoptoval nemocnou holčičku, kterou odmítlo 20 rodin. Takto jejich příběh pokračoval

Publikováno 3. 2. 2024

Adopce nemocného dítěte

Luca Trapanese z Neapole byl smířený s tím, že adopce dítěte nebude snadná. V adopční agentuře mu vysvětlili, že může adoptovat pouze dítě, které je vážně postižené nebo nemocné a má problémy s chováním. Pro Lucu byla tato možnost naprosto v pořádku, protože věděl, jaké to je žít s nemocí nebo postižením. Ve čtrnácti letech přišel o nejlepšího kamaráda, která podlehla rakovině. Tato tragická zkušenost hluboce ovlivnila jeho život.

Luca Trapanese řekla BBC: „Když mi bylo 14 let, můj nejlepší kamarád Diego se dozvěděl, že má rakovinu v posledním stádiu. Rozhodl jsem se, že s ním zůstanu až do konce.“ Luca s ním chodil do nemocnice, pomáhal mu s domácími úkoly a byl tu pro něj vždy, když ho Diego potřeboval. Diegovi rodiče museli pracovat, takže většinu času trávili spolu. Luca s ním zůstal až do bolestného konce. I když byl ještě dítě, věděl, co znamená žít s nemocí.

Život s milovaným dítětem

Diegova nemoc a následná smrt v něm vyvolaly potřebu pomáhat, a tak se jako dobrovolník v neapolském kostele věnoval pomoci nemocným lidem a dětem s postižením. Luca byl také spoluzakladatelem charitativní organizace, která poskytuje dospělým lidem se zdravotním postižením příležitosti ke společenskému životu, rozvoji jejich dovedností a zapojení se do společnosti. Luca vždy toužil po vlastní rodině, a když se v roce 2017 rozešel se svým přítelem, rozhodl se adoptovat dítě.

Když ho oslovila agentura a on poprvé uviděl Albu, věděl, že je připraven stát se otcem, i když to bylo poprvé, co držela novorozence v náručí. S Albou si během let vytvořili neuvěřitelně silné pouto a Luca říká, že mu dcera zcela změnila život. Díky adopci Alby se cítí šťastný a naplněný. Je hrdý na to, že je jejím otcem. Ví, že pro každého rodiče je to těžké, ale je si jistý, že s dítětem, které miluje, stráví zbytek života.