Syn mu řekl, že jeho spolužák má velký hlad a že doma nemají nic k jídlu. Jeho otec, farmář, udělal něco úžasného…

Otec se tomu čudoval. Začal rozmýšľať.

Jak je možné, že v provincii, kde je tolik polí a tím pádem i úrody, může být někdo hladový? Nedalo mu to pokoj.

A cítil, že s tím musí něco udělat. To mu diktovalo jeho lidské svědomí.

To byl ten okamžik, kdy se rozhodl změnit svůj přístup k hospodaření. Dříve byl zaměřen na výdělek a zisk, ale nyní se rozhodl, že vyprodukované potraviny bude distribuovat do různých humanitárních organizací, veřejných kuchyní a do prázdných spíží domácností.

Příběh spolužáka jeho syna se ho jednoduše příliš dotkl.

Jonathan nyní také nabádá ostatní farmáře, aby darovali část své produkce těm, kteří jsou chudí a trpí hladem. Dále motivuje lidi, aby začali pěstovat své vlastní potraviny.

„Pokud každý nakrmí svého bližního a pomůže mu, většina problémů s hladem se vyřeší,“ říká.

Tento farmář může být vzorem pro nás všechny.