Takhle dnes vypadá jediné dítě narozené a vychované v Černobylu

Během prvních 50 měsíců po výbuchu jaderné elektrárny bylo evakuováno přibližně 336 000 lidí a dalších 125 000 lidí přišlo o život v důsledku radiace.

Narození Mariky bylo překvapením.

Michail a Lýdia Sovenkovci byli jedni z mála, kteří se po výbuchu rozhodli neopustit region a zůstali tam nelegálně. Raději zůstali ve svém domě, vzdáleném jen 30 km od reaktoru 4, protože stát jim po katastrofě nenabídl nový domov. Michail Sovenko byl jedním z hasičů, kteří byli v osudnou noc povoláni do služby.

13 let po výbuchu, v červnu 1999, se narodila Mariyka. Jelikož Lydie nevěděla, že je těhotná, dokud nezačala rodit, nedostala lékařskou pomoc, takže její manžel jí pomohl porodit a přestřihnout pupeční šňůru.

Rodiče vychovávali svou dceru jen několik desítek kilometrů od místa tragédie, v toxickém prostředí s extrémně vysokou úrovní radiace. Životní podmínky byly velmi špatné, dcera se živila mlékem od místních krav a rybami ulovenými v kontaminovaných vodách.

„Není to mutant.“

Krátce po narození Mariyky se rozšířila zpráva, že se v blízkosti černobylské jaderné elektrárny narodilo dítě. Lydii a Michaila označili za zločince a nařídili jim, aby okamžitě opustili oblast, ale oni to stále odmítali. Mariyka se přestěhovala, až když jí bylo 7 let, když musela chodit do školy, ale jen na školní rok.

Přestože byla Mariyka od dětství vystavena vysoké úrovni radiace, zdá se, že je naprosto zdravá a není na ní nic neobvyklého. V současnosti má 25 let, pracuje v baru, studuje na univerzitě a chce pracovat v hoteliérství.

„Není mutant, nemá dvě hlavy. Je to milá holka“, uvedla matka dívky pro Daily Mail.

Mariyka neměla obyčejné dětství a vždy pociťovala nedostatek kamarádů na hraní. Skutečnost, že vyrůstala v oblasti, kde neměla žádné sousedy a kde měli návštěvníci vstup zakázán, ji připravila o možnost setkávat se s jinými dětmi v jejím věku. Mariyka se zdráhá mluvit o své minulosti, ale přiznává, že se nachází ve velké životní fázi.

„Daří se mi velmi dobře. Pracuji, živím se sama“. To uvedla Mariyka v rozhovoru pro Sunday Express v roce 2019.

Přestože Mariyka nyní žije a pracuje mimo kontaminovanou oblast, občas obdrží povolení navštívit svou matku, která nadále žije v téže oblasti. Říká, že je velmi hrdá na to, že její dcera našla své místo v životě navzdory mimořádným a nepříznivým okolnostem, do kterých se narodila.