Téměř slepou důchodkyni podvedla pokladní! Za obyčejný sýr a rohlík zaplatila nehoráznou částku
Staří lidé jsou často odepsáni, jakmile přestanou přispívat naší společnosti. Slabší je snadné oklamat, protože se jen zřídka brání. Opravdu nás to všechny čeká?
Před pár lety se mé mámě začal rapidně zhoršovat zrak. Navzdory rychlému zásahu specialistů se problém nepodařilo vyřešit. A teď matka nevidí prakticky nic. Na jedno oko nevidí vůbec a na druhé vidí jen částečně, dokáže vidět jen ty největší předměty na vzdálenost asi jednoho metru.
Obdivuji svou mámu. Se všemi domácími pracemi si stále poradí sama, pomoc vždy odmítá. Samozřejmě jí nosím jídlo a pomůžu uklidit byt. Máma však často dělá všechno sama. Tvrdí, že nedostatečný zrak jí nebrání v tom, aby žila svůj život naplno.
„Je-li život hra, dosáhla jsem vyšší level!“ – tvrdí.
Mou mámu nemoc velmi změnila. Kdybych byl v podobné situaci, s největší pravděpodobností bych to vzdal. Ztratil bych víru v sebe. Ale moje máma ne. Dříve mě udivovala svou rozvážností, ale teď v ní vidím skutečnou moudrost. Máma chápe, co se jí stalo.
Říká, že tak to muselo být a hotovo. Obzvlášť obtížné je to tehdy, když se matka dostane do nepříjemných situací. A to se často stává, když jde máma nakupovat.“
Jednou mě přišla navštívit a požádala mě, abych zkontroloval její účtenku. Okamžitě si neuvědomila, že zaplatila mnohem víc, než odhadovala, že měla zaplatit. Ukázalo se, že moji mámu podvedli v obchodu s potravinami.
Z 1 200 korun, které dala prodavačce za dvě balení sýra a rohlík, dostala zpátky jen pár drobných. Šla jsem tam zpátky s mámou a požadovala jsem výdaj. Když to podvodnice popřela a tvrdila, že to není pravda, zavolal jsem policii a bylo zkontrolováno video z monitorovací kamery umístěné těsně nad pokladnou. Mladá pokladní si neuvědomila, že tam byla kamera…
