Tento malý chlapec byl opuštěn svými biologickými i adoptivními rodiči. Nakonec ho adoptoval muž, který sám měl smutné dětství

Peter Mutabazi vyrůstal ve vesnici na hranici Ugandy a Rwandy, kde prožil bolestné dětství plné fyzického a psychického násilí od svého otce. I přes to, že jeho mládí bylo poznamenáno strádáním, nenechal se zlomením a v dospělosti se stal realitním makléřem. Kromě toho se stal pěstounem, poskytujícím dočasné útočiště pro opuštěné děti.

„V USA potřebujete rodičovské kurzy a licenci od státu, ve kterém žijete, pokud chcete být pěstounem. Všechna děti v pěstounské péči patří státu. S mojí licencí od soukromé agentury jsem byl kontaktován pokaždé, když nějaké dítě potřebovalo domov. Za poslední tři roky se u mě vystřídalo dvanáct dětí ve věku od dvou do jedenácti let. Jelikož jsem svobodný, mohl jsem se postarat vždy maximálně o dvě dítěte,“ říká muž.

Jednoho dne ho oslovila sociální pracovnice s nabídkou, jestli by si na víkend nevzal jedenáctiletého chlapce Anthonyho. Peter chvíli váhal, protože se nedávno rozloučil se dvěma bratry, které si vzali zpět jejich biologičtí rodiče. Loučení pro něj bylo emotivní a přemýšlel, zda má sílu přijmout další dítě. Nakonec ale souhlasil.

Brzy se dozvěděl, že Anthonyho opustila matka, když mu byly dva roky. Přijal ho do péče jeho adoptivní rodiče, ale i ti se ho z neznámých důvodů vzdali, když byl v nemocnici.

„Jak někdo může něco takového udělat?“ ptá se Peter.

Od prvního dne ho Anthony oslovoval „ocko“. Když Peter zjistil, že jeho bývalá rodina se také vzdala rodičovských práv, rozhodl se, že si chlapce ponechá natrvalo. Nyní uplynuly už dva roky, kdy společně žijí. Od konce minulého roku nosí Anthony stejné příjmení jako jeho adoptivní otec.

Anthony konečně našel trvalý domov.

„Trvalo to déle, ale věděl jsem, že bude mým synem. Nikdo jiný ho nechtěl a je velmi obtížné najít novou rodinu, když máte jedenáct let. Opravu jsem vděčný, že ho mám. Mám pocit, že změnil můj život ještě víc, než jsem změnil já ten jeho. Není jednoduché být svobodným pěstounem, ale každá minuta s ním stojí za to,“ říká šťastný, adoptivní otec.

Do jejich společného života, stejně jako do mužových dalších pěstounských aktivit, můžete nahlédnout na jejich Instagramu – Fosterdadflipper.