Tisíce bot, tisíce životů: Mrazivý památník v Budapešti připomíná nelidské popravy na břehu Dunaje

Památník byl slavnostně odhalen 16. dubna 2005. Za jeho vznikem stojí sochař Gyula Pauer a režisér János Can Togay, kteří chtěli uctít památku tisíců židovských obětí, jež byly na tomto místě v letech 1944–1945 systematicky vražděny fašistickými milicemi Šípových křížů.

Boty jako symbol lidské ztráty

Oběti byly přiváděny na břeh řeky, často v noci. Byli nuceni sundat si boty – tehdy velmi cennou komoditu – a následně byli zastřeleni nebo svrženi do ledové vody Dunaje, kde se utopili. Aby se šetřilo municí, svazovali katani oběti k sobě – někdy dokonce tkaničkami z jejich vlastních bot – a vystřelili jen na jednoho, aby ostatní stáhl proud mrtvého těla.

Mezi oběťmi byli muži, ženy i malé děti. Zůstaly po nich jen jejich boty. Žádné jméno, žádná fotografie, žádný náhrobek. Právě proto se boty staly tak mocným symbolem – jsou tichou připomínkou lidské přítomnosti, která náhle zmizela.

Očitá svědectví, která mrazí

Jedním z nejsilnějších svědectví zůstává vzpomínka Zsuzsanny Ozsvátové, tehdy malé dívky, která byla v té době ukrývána chůvou. „Viděla jsem, jak je vedou na břeh. Slyšela jsem výstřely. Viděla jsem, jak se těla řítí do vody. Tohle si ponesu do konce života,“ vzpomíná.

Přesný počet zavražděných na tomto místě není znám. Mnohá těla odnesla řeka, jiná zůstala nezjištěná. Co je však jisté – šlo o masakr, který měl být vymazán z paměti. Ale památník z železných bot nedovolí zapomenout.

Místo, kde se čas zastavil

V lednu 1945, kdy Rudá armáda osvobodila Budapešť, objevila, že nacisté plánovali zničit celé židovské ghetto. Ulice byly zaminované, vězni měli být vyhozeni do povětří. Jen zásah na poslední chvíli zabránil ještě většímu masakru.

Dnes se památník „Boty na břehu Dunaje“ stal jedním z nejdojemnějších symbolů holocaustu na světě. Každý 27. ledna, v Mezinárodní den památky obětí holocaustu, sem lidé přinášejí květiny, kameny a svíčky, které vkládají do kovových bot.

Památník mluví beze slov. Jen tiše vypráví o těch, jejichž životy byly ukončeny dříve, než měly být.