Trump si telefonoval s Putinem. Je konec války na Ukrajině na spadnutí?
Pokud by se tato komunikace potvrdila, jednalo by se o první přímý kontakt mezi Trumpem a Putinem od února 2022. Tehdy krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu mluvil s Putinem tehdejší americký prezident Joe Biden, a to zhruba hodinu. Trump v rozhovoru zdůraznil, že si přeje rychlé ukončení války: „Doufám, že to půjde rychle. Každý den tam umírají lidé,“ prohlásil. „Ta válka je hrozná. Chci to ukončit,“ dodal. Jaké konkrétní kroky by však podnikl, neuvedl. Jak na Trumpova slova reagoval Kreml? A jaký postoj zaujímá Ukrajina?
Ruská státní agentura TASS se obrátila na Dmitrije Peskova, tiskového mluvčího Vladimira Putina, s dotazem, zda k telefonátu mezi Trumpem a Putinem skutečně došlo. Jeho odpověď však byla neurčitá: „Pokud jde o tuto zprávu, vím jen tolik, že ve Washingtonu probíhá proces ustavování nové administrativy, což přináší mnoho různých kontaktů. Je tedy možné, že o některých nemusím mít informace. Proto v tomto případě nemohu nic potvrdit ani vyvrátit.“
Kreml v minulosti opakovaně varoval před předčasnými spekulacemi ohledně kontaktů mezi Trumpovým týmem a Ruskem v otázce možné mírové dohody. Ani samotný Trump se k počtu svých kontaktů s Putinem od opuštění prezidentského úřadu nevyjádřil. „To bych raději neříkal,“ odpověděl na otázku novinářů New York Post. Zdůraznil však, že s ruským prezidentem má dobré vztahy a že věří, že i Putin chce válku ukončit: „On chce, aby přestali lidé umírat. Všichni ti mrtví, tolik mladých, obdivuhodných lidí. Jsou jako vaše děti. Dva miliony z nich – a pro nic,“ řekl.
V pátek Trump oznámil, že v nejbližší době pravděpodobně uskuteční setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby s ním projednal možnosti ukončení války. Již v pondělí přitom naznačil, že by Spojené státy měly získat určité výhody výměnou za pokračování vojenské a finanční podpory Ukrajiny. Mezi možnými kompenzacemi zmínil například dodávky vzácných nerostů.
V souvislosti s tímto vývojem se vyjádřil také ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja, který uvedl, že Moskva vyčkává na „vhodné signály“ z Washingtonu. Podle ruské agentury RIA Novosti je Rusko otevřené jednáním s USA o situaci na Ukrajině, avšak trvá na tom, že jakékoliv rozhovory musí respektovat ruské zájmy a probíhat na rovnocenné úrovni.
Válka na Ukrajině má hlubší kořeny. Konflikt vypukl v roce 2014 po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě. V reakci na tyto události Rusko anektovalo Krym a podpořilo separatisty na východě Ukrajiny, zejména v oblastech Doněck a Luhansk. O osm let později, 24. února 2022, Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Jako důvod uvedl ochranu ruskojazyčného obyvatelstva a prevenci vstupu Ukrajiny do NATO. Kyjev i Západ však tento krok označují za neoprávněnou agresi a pokus o okupaci cizího území.
Rusko podmiňuje ukončení války několika klíčovými požadavky. Moskva žádá, aby Ukrajina:
- upustila od snahy vstoupit do NATO,
- uznala ruskou kontrolu nad Krymem,
- akceptovala ruskou nadvládu nad čtyřmi dalšími regiony – Doněck, Luhansk, Záporoží a Cherson, které Rusko jednostranně prohlásilo za součást svého území.
Na druhé straně Ukrajina jakékoli územní ústupky odmítá. Požaduje především mezinárodní bezpečnostní záruky, které by zajistily, že se podobná ruská agrese nebude v budoucnu opakovat.
Válka na Ukrajině pokračuje a Kyjev se brání s podporou Západu, především Spojených států a evropských zemí. Ty poskytují finanční i vojenskou pomoc, včetně dodávek zbraní a munice. Jakýkoliv Trumpův plán na ukončení konfliktu však zůstává nejasný. Exprezident sice tvrdí, že ví, jak válku zastavit, avšak konkrétní kroky dosud nepředstavil.
Pokud by se Trump znovu stal prezidentem, mohl by jeho přístup znamenat změnu v americké zahraniční politice vůči Ukrajině i Rusku. Otázkou zůstává, jak by jeho strategie ovlivnila vývoj konfliktu a jaké dopady by měla na geopolitickou stabilitu v Evropě.
