Úspěchu filmu Slunce, seno, jahody napomohla autentičnost. Ve filmu si zahrálo několik známých a rodina Zdeňka Trošku

Trilogie plná příběhů a postav

Úspěch prvního dílu inspiroval Trošku k natočení dalších pokračování – Slunce, seno a pár facek (1989) a Slunce, seno, erotika (1991). Hlavní inspirací pro Trošku byly vzpomínky na jeho dětství a lidé, které znal. Jihočeské Hoštice posloužily nejen jako scéna pro všechny tři díly, ale v posledním filmu se divák dočká i scén z Itálie.

Hoštické zákoutí jako filmová kulisa

Dnes jsou Hoštice živým muzeem Troškových komedií. Turisté zde mohou obdivovat originální lokality, jako jsou domy hlavních postav, hostinec nebo kravín, které byly ve filmech využity. Fotografie herců na těchto místech navozují pocit, že čas se zde zastavil a známé postavy mohou kdykoliv vykouknout z oken.

Zvěčnění vesnického života skrze neherce a rodinné pouto

Není bez zajímavosti, že většinu postav ztvárnili obyvatelé Hoštic a Troškovi příbuzní. Například Marie Švecová a Marie Pilátová, které hrály výrazné vedlejší role, byly Troškovy tety. Autenticita jejich výkonů dodala filmu na věrohodnosti. Zdeněk Troška dokonce nepřímo zasáhl do filmu svou hrou na varhany během scény v kostele.

Osobní vklady a náhody při castingu

Celý projekt vznikl trochu náhodou, když Troška na schůzi studia Barrandov vyzval k větší podpoře domácí produkce. Jeho výzva byla vyslyšena a on dostal příležitost realizovat vlastní filmovou vizi. Příběhy z Hoštic oslovily nejen díky humoru, ale i díky své upřímnosti a blízkosti běžnému životu.

Tato filmová série tak stojí jako významný milník v české filmové historii, který zdůrazňuje význam rodinných vazeb, místní kultury a nezapomenutelné atmosféry, které se mísí s univerzálními tématy humoru a lidskosti.