Varování meteorologů: Přichází nejchladnější zima desetiletí! Víme, kdy dorazí
Meteorologové varují, že letošní zima by mohla být nejchladnější za posledních deset let. Podle předpovědí by nadcházející zimní měsíce mohly přinést výrazné ochlazení, nezvyklé množství sněhu a nestabilní počasí. Odborníci přisuzují tyto změny zejména klimatickému jevu La Niña, který ovlivní teploty v Evropě prostřednictvím ochlazení vod východního Pacifiku.
Tento jev může způsobit výkyvy počasí zejména ve střední a východní Evropě, kde se očekává silný nástup zimy už od listopadu. Meteorologové očekávají, že studený polární vzduch přinese nízké teploty a sněžení hlavně na Balkán a do východní Evropy.
Podle prognóz bude La Niña tento rok trvat až do února 2025 a měla by ovlivnit celý evropský kontinent, přičemž střední Evropa, včetně České republiky, může zažít vyšší srážky a častější sněhové přeháňky. Na severu kontinentu by teploty mohly klesnout pod průměrné hodnoty, zatímco jižní oblasti Evropy se dočkají mírnějšího počasí. Na co se tedy musíme připravit, jaké výzvy nás v zimě 2024/2025 čekají a jaké změny přinese klimatický jev La Niña?
Příchod zimy s nezvykle nízkými teplotami letos předznamenává proudění studeného polárního vzduchu do Evropy, a to už na začátku listopadu, kdy by se první sněhové vločky měly objevit na horách. S očekávanými chladnými frontami dorazí i mrazivé počasí do Balkánu a východní Evropy, kde může napadnout sníh v mnohem větším množství než obvykle. Střední Evropa se podle odborníků připravuje na výrazně chladnější a vlhčí podmínky, které mohou ovlivnit i každodenní život obyvatel.
Jedním z klíčových faktorů nadcházející zimy je klimatický jev La Niña, který ovlivňuje globální i regionální klima prostřednictvím ochlazení povrchových vod v Pacifiku. Tento rok se La Niña projevuje ve střední intenzitě a vědci očekávají, že přetrvá do února 2025. Její přítomnost obvykle znamená chladnější a vlhčí zimní období pro severní části Evropy, zatímco jižní oblasti zůstávají sušší a o něco teplejší. Střední Evropa včetně Česka se však připravuje na vyšší pravděpodobnost sněžení a mrazivých teplot, i když meteorologové upozorňují, že přesnost předpovědí může ovlivnit celá řada dalších klimatických jevů.
Dalším vlivem je zvýšená proměnlivost srážek způsobená globální změnou klimatu. Podle zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) narůstá pravděpodobnost extrémních klimatických událostí, což může vést k nerovnoměrnému rozložení srážek. Některé oblasti tak mohou čelit suchu, zatímco jiné budou postiženy intenzivními dešti nebo sněžením. Pokud bude tento klimatický trend pokračovat, očekává se, že zima 2024/2025 přinese chladnější podmínky především na severu Evropy a pravděpodobně vlhčí, ale méně chladné počasí v níže položených oblastech včetně části Česka.
V minulosti Evropa zažila několik výrazných zimních sezón, které přinesly jak mimořádné mrazy, tak neobvyklé množství sněhu. Příkladem byla zima 2010/2011, kdy silný polární vír zasáhl Británii a Skandinávii. Teploty tehdy klesly až k -22°C a na Britských ostrovech napadlo rekordní množství sněhu, což se stalo největším mrazovým extrémem od roku 1963. Další podobná událost nastala v zimě 2017/2018, kdy Evropu zasáhla vlna extrémního mrazu od Sibiře a paralyzovala tak některé oblasti, včetně Spojeného království a Irska. Naproti tomu zima na přelomu let 2022/2023 byla nezvykle teplá a zapsala se jako druhá nejteplejší v historii Evropy – lednové teploty v některých částech Polska a západní Evropy dosáhly až 18°C, což je pro zimní období neobvyklé.
Tyto klimatické extrémy upozorňují na rostoucí nevyzpytatelnost evropských zim, přičemž klimatická změna zvyšuje riziko prudkých výkyvů počasí. Kombinace klimatických jevů, jako je La Niña, a dlouhodobé změny klimatu mohou způsobit, že se letošní zima pro mnoho evropských regionů stane skutečnou výzvou. Meteorologové proto radí, aby se obyvatelé připravili na proměnlivé a chladné podmínky, které mohou trvat až do konce února.
