Vážná výstraha z Německa: Rusko by mohlo napadnout země NATO do roku 2030. Jak k tomuto varování došli?

Kromě vojenské hrozby však Německo čelí i rostoucí aktivitě ruských špionů, kteří se zaměřují na sabotážní činnost a destabilizaci situace. Šéf německého Úřadu pro ochranu ústavy Thomas Haldenwang apeluje na zvýšení pravomocí, které by umožnily lepší kontrolu nad finančními toky, aby bylo možné účinněji bojovat proti těmto hrozbám. Německé bezpečnostní složky již dříve zaznamenaly případy sabotáží, jako například požár v logistické společnosti DHL, jenž byl podezřelý z cizího zásahu.

S rostoucími aktivitami ruské rozvědky se nesetkává jen Německo. V České republice došlo v červnu k pokusu o sabotážní útok v pražském Klíčově, kde došlo k žhářskému útoku v garážích dopravního podniku. Český premiér Petr Fiala a ministr vnitra Vít Rakušan potvrdili, že za útokem stojí ruské tajné služby. Tato událost ukazuje, že i menší evropské státy čelí závažným bezpečnostním hrozbám z ruské strany.

Co přimělo Německo vydat takto varovné prohlášení? Jaké další kroky budou následovat a jak se Evropa hodlá připravit na případné vojenské i hybridní hrozby?

Šéf německé zpravodajské služby Bruno Kahl nedávno upozornil na významné změny ve vojenské strategii Ruska. „Moskva přechází na válečnou ekonomiku a zintenzivňuje zbrojení. To vytváří reálnou možnost, že do šesti let dosáhne vojenských kapacit umožňujících útok na NATO,“ uvedl Kahl. Podle něj je klíčovým faktorem pro tento vývoj neustálá podpora Ukrajiny ze strany západních států, zejména v oblasti vojenské pomoci. Tato skutečnost vyvolává znepokojení nad možnými důsledky, které mohou v budoucnu vyústit v přímou konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí.

Ruská vláda investuje obrovské prostředky nejen do modernizace armády, ale i do rozvoje technologií, které by mohly sehrát klíčovou roli v potenciálním konfliktu. Významnou součástí ruské strategie je také využívání hybridní války, která zahrnuje kybernetické útoky, dezinformace a sabotáže. „Ruská hybridní válka probíhá v širším měřítku, než se mnohdy na první pohled zdá,“ uvedl bývalý náčelník českého generálního štábu. Tyto aktivity jsou zaměřeny na destabilizaci politické a ekonomické situace v evropských zemích a narušení jejich schopnosti účinně reagovat na případné hrozby.

V Německu se zvýšené aktivity ruských špionů stávají stále vážnějším problémem. Thomas Haldenwang, šéf Úřadu pro ochranu ústavy, proto požaduje větší pravomoci pro kontrolu finančních toků a lepší monitorování potenciálních teroristických hrozeb. „Rusko testuje, jak daleko může zajít,“ varoval Haldenwang, když komentoval rostoucí počet případů špionáže a sabotáží, kterým Německo čelí. Konkrétně zmiňoval požár u společnosti DHL, který byl považován za výsledek zahraniční sabotáže.

V České republice se ruská aktivita rovněž neomezuje jen na špionážní činnost. V červnu tohoto roku došlo k pokusu o žhářský útok v garážích pražského dopravního podniku v Klíčově. Za útokem stál Kolumbijec, který podle vyšetřování jednal na pokyn Moskvy. Česká vláda, včetně premiéra Petra Fialy a ministra vnitra Víta Rakušana, potvrdila, že šlo o akci ruských tajných služeb. Tento incident ukazuje, že Rusko v současnosti využívá jakékoliv možnosti k narušení stability evropských zemí, a to nejen prostřednictvím přímých vojenských hrozeb, ale i pomocí skrytých sabotáží.

V reakci na tuto situaci se evropské země snaží posílit svou obranu. „NATO zvyšuje svou vojenskou přítomnost ve východní Evropě,“ zaznělo na posledním summitu aliance, kde členské státy potvrdily svou připravenost reagovat na potenciální hrozby. Německo, jakožto jedna z hlavních sil aliance, rovněž investuje do modernizace svých ozbrojených sil. Tyto kroky jsou součástí širší strategie, jejímž cílem je posílení kolektivní obrany proti rostoucímu riziku ze strany Ruska.

Významná je rovněž spolupráce mezi evropskými státy v oblasti zpravodajství. Společná výměna informací a koordinace bezpečnostních složek je nezbytná pro efektivní reakci na hybridní hrozby, jako jsou dezinformační kampaně nebo kybernetické útoky. Evropské země si uvědomují, že kromě vojenské obrany je nutné zvyšovat i odolnost vůči těmto méně tradičním, avšak o to zákeřnějším hrozbám.

V dlouhodobém horizontu bude klíčové pečlivě sledovat kroky Moskvy a reagovat na změny v jejím vojenském i politickém chování. Současná dynamika ve vztazích mezi Ruskem a NATO ukazuje, že napětí mezi oběma stranami bude pravděpodobně pokračovat, a je proto nezbytné být připraven na všechny možné scénáře.