Vědcům se podařilo odhalit klíčovou složku imunitního systému, která by mohla lidi ochránit před omikronem!

Protilátky, které v těle produkují paměťové B-lymfocyty, pomáhají chránit před variantou omikron. Vyplývá to ze zjištění francouzských vědců. Podle odborníků navíc imunitní systém bojuje s mutacemi viru daleko úspěšněji, čím déle zůstávají tyto buňky v těle.

Vědci se domnívají, že účinky protilátek produkovaných „paměťovými B buňkami“ (B-lymfocyty) imunitního systému proti variantě omikron jsou velmi významné, přestože mohou být oslabené. Jakmile se tělo naučí rozpoznávat SARS-CoV-2, ať už po prodělání nemoci nebo očkování, B-lymfocyty vytváří protilátky proti viru.

Ve studii zveřejněné na webu bioRxiv vědci analyzovali sílu více než 300 protilátek, které produkují právě B buňky u naočkovaných dobrovolníků a lidí, kteří koronavirus prodělali.

„Zdá se, že omikron se vyhýbá velmi velkému podílu paměťových B buněk,“ uvedl odborník Matthieu Mahevas. Zároveň to vypadá, že omikron rozpoznává 30 % celkových protilátek a téměř 10 % všech silných neutralizačních protilátek.

B-lymfocyty spolu s T-lymfocyty tvoří takzvaný „adaptivní imunitní systém“, který se dokáže přizpůsobit novým nebo upraveným patogenům. Tyto buňky pak hrají zásadní roli v těle. Jejich hlavní funkcí je totiž tvořit protilátky po aktivaci a přechod do plazmatických buněk.

Právě kombinace B buněk s dalšími složkami imunitního systému, například T-lymfocyty, pomáhá podle francouzských vědců vysvětlit, proč většina očkovaných lidí, kteří se covidem-19 nakazí, nemá takové příznaky, které by vyžadovaly hospitalizaci.

zdroj: tn.nova.cz