Veronika Arichteva po obrovské ztrátě znovu mezi lidmi: Promluvila o bolesti, terapiích i životě, který už nikdy nebude stejný

Herečka Veronika Arichteva se po měsících ticha znovu ukázala na veřejnosti. Po tragické ztrátě nenarozeného syna se dlouho stáhla do ústraní a soustředila se hlavně na rodinu a vlastní psychiku. Teď poprvé naznačila, jak moc ji bolestná událost změnila, co jí pomohlo postavit se znovu na nohy a proč už nechce žít ve zběsilém tempu jako dřív. Dokáže po tak těžké ráně člověk vůbec znovu najít rovnováhu?

Po měsících ticha se znovu objevila ve společnosti

Veronika Arichteva (39) se po velmi těžkém období znovu objevila na veřejnosti. Herečka, která loni na podzim otevřeně oznámila, že s manželem Biserem Arichtevem (49) přišli o vytoužené miminko, nyní poprvé naznačila, jak hlubokou stopu v ní tragédie zanechala. Přestože o celé věci mluví stále velmi opatrně a citlivě, je zřejmé, že jí bolestná zkušenost zásadně proměnila pohled na život.

S manželem se na druhé dítě velmi těšili. O to tvrdší rána přišla ve chvíli, kdy se jejich naděje během těhotenství zhroutila. Veronika tehdy na sociálních sítích zveřejnila jedno z nejbolestnějších vyznání, jaké kdy veřejnosti nabídla.

„Přišli jsme o naše vytoužené miminko. Přestalo mu tlouct srdíčko pod tím mým. Náš malinkej nádhernej chlapečku, máme srdce roztříštěný na miliony kousků, ale věř, že v nich vždycky budeš mít svoje místo. Držet Tě poprvé v náručí a pak Tě muset nechat jít, nás zlomilo. Budeme Tě milovat do konce našich životů a navždy budeš součástí naší rodiny. Navždy! Až na měsíc a zase zpátky. Tvoje máma a táta,“ napsala tehdy herečka.

Právě tato slova odhalila, jak obrovské zoufalství a bezmoc celá rodina prožívala. Po zveřejnění tragické zprávy se pak Veronika na čas téměř úplně odmlčela.

Stáhla se do ústraní a hledala sílu u rodiny i terapeutů

Po smrti nenarozeného syna se Veronika Arichteva stáhla z veřejného života. Zmizela z akcí, omezila pracovní tempo a soustředila se především na své nejbližší. Rodina se pro ni stala naprostým středobodem a zároveň bezpečným místem, kde mohla aspoň částečně zpracovávat to, co se stalo.

Zároveň vyhledala odbornou pomoc a začala docházet na terapie. To je krok, o kterém se v českém veřejném prostoru stále nemluví tak často, přesto je zjevné, že právě terapie jí pomohly nezůstat se svou bolestí sama. Herečka tak dala nepřímo najevo, že i silná žena, kterou lidé znají z obrazovek a sociálních sítí jako usměvavou a energickou, může dojít do bodu, kdy už bez pomoci druhých dál nemůže.

V jejím případě nešlo jen o smutek z nenaplněného mateřství, ale také o hluboký otřes, který zasáhl celý její vnitřní svět. Právě proto bylo pochopitelné, že se rozhodla na čas vypnout a nevystavovat se dalšímu tlaku.

Sport už není kvůli postavě, ale kvůli hlavě

Při svém prvním výraznějším návratu mezi lidi Veronika naznačila, že dnes už přemýšlí úplně jinak než dřív. Změnil se jí nejen rytmus života, ale i důvody, proč dělá určité věci. Výmluvně to popsala na příkladu pohybu a cvičení, ke kterému se po náročném období znovu vrátila.

„Vrátila jsem se ke sportu, ale už ne proto, abych byla hubená, ale abych si vyčistila hlavu a posílila tělo. Chodím na reformery a barre cvičení,“ svěřila se.

Právě tahle věta je mimořádně silná. Ukazuje, že po prožité tragédii už neřeší malichernosti, které člověka dřív možná trápily. Hubnutí, vzhled a tlak na dokonalost ustoupily do pozadí. Místo toho se snaží pečovat o sebe tak, aby vůbec zvládla fungovat, znovu najít vnitřní stabilitu a dát tělu i hlavě šanci se zotavit.

Prevence je pro ni dnes mnohem důležitější než dřív

Veronika také přiznala, že si po celé zkušenosti mnohem víc uvědomuje význam prevence a péče o zdraví. To, co dřív člověk často odkládá nebo bere jako rutinu, pro ni dnes získalo úplně jinou váhu.

„Prevence je pro mě důležitá a rozhodně ji nepodceňuji. Ať už se jedná o vyšetření krve, gynekologii. A samozřejmě i prsa,“ uvedla herečka.

Z těchto slov je cítit, že tragická ztráta ji naučila nahlížet na zdraví s větší pokorou. Už to není abstraktní téma nebo něco, co se děje „někomu jinému“. Naopak. Dnes přesně ví, jak rychle se může lidský život změnit během jediného okamžiku.

Návrat do práce, ale s jasnými hranicemi

Po půlroční pauze se Veronika začíná postupně vracet i k práci. Znovu nastoupila do divadelní hry Malé chytré lži v Divadle Kalich a čeká ji také role v novém seriálovém projektu. Přesto je z jejího vyjadřování jasné, že už nechce sklouznout do starého modelu, kdy člověk jede bez zastavení a nevnímá, že pomalu ztrácí půdu pod nohama.

„Nemohu být konkrétní, ale je to seriál, který už běží, a já jsem nová postava. Víc si toho zatím brát nebudu. Mám ještě sociální sítě a samozřejmě 3v1, kde máme novou kolekci oblečení. Snažím se najít balanc mezi prací a odpočinkem, abych opět nesklouzla do šíleného kolotoče. Naučila jsem se i víc spát, s čímž jsem měla problém,“ svěřila se.

Právě tahle slova ukazují, že největší změna se odehrála uvnitř ní samotné. Nechce se znovu zahltit, nechce se nechat semlít povinnostmi a veřejným tlakem. Místo toho hledá rovnováhu, kterou předtím možná dlouho odsouvala.

Rodina zůstává jejím pevným bodem

Velkou oporou je Veronice manžel Biser Arichtev, se kterým už vychovává syna Luku (5). Dobrý vztah má také s jeho synem Teem z předchozího vztahu. Právě rodina se pro ni po tragédii stala kotvou, která jí pomáhá držet se nad vodou.

Z jejího nynějšího vystupování je patrné, že bolest ze ztráty miminka nikam nezmizela. Jen se naučila s ní nějak žít. Není to rána, která by se zahojila a zmizela, ale spíš trhlina, kterou si člověk nese dál. Jen už se s ní učí existovat.

Veronika Arichteva tak dnes nepůsobí jako žena, která „už je v pořádku“. Působí spíš jako někdo, kdo prošel hlubokým životním otřesem, hodně věcí přehodnotil a začal si chránit to, co je opravdu podstatné. A právě v tom je její první zpověď po smrti miminka tak silná.