Vše bude řídit Babiš! Nové pravidlo pro cesty PREZIDENTA rozzuřilo politiky a otevřelo ostrý spor
Vláda změnila po více než 25 letech pravidla pro využívání armádních letounů prezidentem a šéfy obou komor Parlamentu. Nově má o prioritách při organizaci letecké dopravy rozhodovat předseda vlády Andrej Babiš, zatímco Strakova akademie tvrdí, že jde jen o rychlejší reakci v krizích. Kritici ale mluví o absurdním divadle a nebezpečném zásahu do fungování státu. Jde o technickou úpravu, nebo o další mocenský vzkaz Hradu a opozici?
Vláda sáhla do pravidel, která platila od roku 1998
Kabinet v pondělí skutečně změnil dlouhodobé nastavení letecké přepravy ústavních činitelů. Dosud platilo více než 25 let staré usnesení, podle něhož prezident republiky, předseda Poslanecké sněmovny a předseda Senátu neměli být v letech omezováni. Nově však podle zveřejněného usnesení platí, že o prioritách při organizaci letecké dopravy rozhoduje předseda vlády. Vyplývá to z informací zveřejněných Úřadem vlády i z následného zpravodajství ČTK a ČT.
Zjednodušeně řečeno: armádní přepravu dál zajišťuje ministerstvo obrany, ale v situaci, kdy bude potřeba rozhodnout, který let má přednost, nebude čekat celá vláda na další schůzi. Rozhodovací pravomoc má nově přímo premiér. Podle Strakovy akademie je cílem hlavně větší operativnost při krizích.
Strakova akademie: rychlejší reakce při krizích
Ředitel odboru komunikace Úřadu vlády Martin Vodička změnu obhajoval tím, že dosavadní systém nebyl připravený na mimořádné situace. Podle něj se v praxi ukázalo, že v krizových okamžicích může být potřeba vyslat let velmi rychle a není možné čekat, až zasedne vláda. „Aby se předešlo situacím, kdy je let potřeba vyslat operativně a není možné čekat týden na další zasedání vlády, bude lety nyní schvalovat premiér. Současná repatriační operace potvrdila, že takové nastavení je nezbytné,“ uvedl. Zároveň byla vypuštěna i formulace, že se lety ústavních činitelů neomezují, protože v praxi mohou být některé lety důležitější než cesty politiků.
Právě poslední dny a repatriační lety z Blízkého východu vláda uvádí jako hlavní důkaz, že staré nastavení už neodpovídalo realitě. Spor rozproudila i kritika cesty předsedy Senátu Miloše Vystrčila do Itálie, kterou část koalice považovala ve chvíli repatriačních operací za nevhodnou. Vystrčil tehdy namítal, že měl let předjednaný a ministerstvo obrany proti němu nemělo výhrady.
Prezident Pavel rozdíl nevidí, varuje ale před „třením“
Sám prezident Petr Pavel reagoval v Lotyšsku poměrně zdrženlivě. Na první pohled podle svých slov v usnesení nevidí zásadní rozdíl, protože i dosud se podobné lety řešily přes armádu, ministerstvo obrany a vládu, které předsedá premiér. „Praxe už dlouhé roky byla taková, že jakýkoli let ústavního činitele je nejprve vyžádán u armády. A ministerstvo obrany, když ho potom schválí, tak ho předává na vládu a schvaluje ho vláda, které předsedá premiér,“ řekl prezident. Zároveň ale dodal, že hledat tření i ve schvalování letů by znamenalo vysílat navenek dojem, že Česká republika není standardně fungující demokratickou zemí.
Pavel tak nepoužil tak ostrá slova jako někteří poslanci, zároveň ale jasně naznačil, že by z celé věci nemělo vzniknout další politické bojiště.
Kritici zuří: „Absurdní divadlo“ a „letecký dispečer Babiš“
Nejostřejší reakce přišly od části opozice a vládních kritiků. Poslanec Marek Ženíšek označil nové nastavení za bizarní. „Je úplně bizarní sledovat, že bude 4. nejvyšší ústavní činitel Andrej Babiš schvalovat cesty 1. ústavnímu činiteli, panu prezidentovi. O tomhle má rozhodovat Armáda ČR! Co bude příště — výjezdní doložky a devizové přísliby? To není normální fungování státu, ale absurdní divadlo,“ napsal na síti X.
Podobně ironicky reagoval i Jan Lipavský, který si do premiéra rýpl slovy o „leteckém dispečerovi Andreji Babišovi“. Ve svém příspěvku naznačil, že premiér už nebude jen politicky řídit vládu, ale fakticky také rozhodovat, kdo a kam smí armádním speciálem odletět.
Taková slova už z technické změny dělají silně symbolické téma. Odpůrci rozhodnutí tvrdí, že nejde jen o logistiku, ale o další posílení premiérovy moci vůči ostatním ústavním činitelům.
Zastavil vláda prezidenta? Tady je podstatný detail
Velká část emotivních reakcí stojí na tvrzení, že premiér bude prezidentovi „schvalovat lety“. Formálně je to pravda jen částečně. Z dostupných informací plyne, že prezident, předseda Sněmovny i předseda Senátu mají nadále právo na bezúplatnou leteckou přepravu při výkonu funkce a technické zajištění zůstává na ministerstvu obrany. Změna se týká hlavně prioritizace a operativního rozhodování, zejména ve chvílích, kdy není možné čekat na kolektivní rozhodnutí vlády.
Na druhé straně je zjevné, že právě tato „prioritizace“ dává premiérovi silnější postavení než dosud. A právě v tom kritici vidí problém. Politicky totiž vypadá velmi neobvykle, když o logistice cesty hlavy státu může nově rozhodovat předseda vlády.
Spor o technikálii, nebo další mocenský signál?
Z čistě úředního pohledu jde o revizi starého usnesení a snahu přizpůsobit pravidla době krizí, repatriačních letů a rychlých rozhodnutí. Z politického pohledu je to ale mnohem výbušnější. V zemi, kde už tak panuje napětí mezi Hradem, vládou a částí opozice, se i technická změna může proměnit v další symbol mocenského boje.
Právě proto se kolem celé věci rozpoutala tak ostrá debata. Jedna strana tvrdí, že jde o nutnou racionalizaci systému. Druhá v tom vidí krok, který působí nedůstojně a otevírá prostor pro další politické tahanice. Jisté je jedno: z nenápadné změny vládního usnesení se během několika hodin stalo jedno z nejvýbušnějších domácích témat týdne.





