Zelenskyj je připraven odstoupit z funkce. Má však tyto podmínky!
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj během tiskové konference v Kyjevě tuto neděli uvedl, že je ochoten vzdát se prezidentského křesla, pokud by tento krok znamenal konec válečného konfliktu. „Pokud by šlo o mír pro Ukrajinu, pokud někdo potřebuje, abych kvůli tomu opustil svůj post, pak jsem připraven,“ citoval prezidenta ukrajinský zpravodajský portál Ukrajinska pravda. Zelenskyj rovněž zdůraznil, že by bez váhání rezignoval, pokud by to zemi zajistilo okamžité členství v NATO, což podle něj představuje nejrychlejší a nejefektivnější garanci bezpečnosti pro Ukrajinu.
Hlava státu současně odmítla kontroverzní finanční návrh Spojených států, který požaduje po Ukrajině uznání dluhu ve výši 500 miliard dolarů. Americká strana navrhuje, aby Kyjev tento dluh splácel využíváním vlastních nerostných surovin. Prezident Zelenskyj však takovou podmínku důrazně odmítl a argumentoval tím, že reálná výše americké pomoci činí méně než 100 miliard dolarů. Podle jeho slov nejde navíc o žádnou půjčku: „USA nám peníze darovaly, nikoliv půjčily,“ zdůraznil Zelenskyj.
Celou kontroverzi vyvolal bývalý prezident USA Donald Trump, který nedávno prohlásil, že Spojené státy poskytly Ukrajině od začátku konfliktu podporu v objemu až 350 miliard dolarů, a proto požaduje jako kompenzaci přístup k ukrajinským nerostným zdrojům a ropě. Trumpova tvrzení však Zelenskyj kategoricky odmítl a neuznává sumu, kterou Trump označuje za dluh Ukrajiny vůči USA.
Americký ministr financí Scott Bessent poté přišel s mírně pozměněnou alternativou, podle níž by měly být ukrajinské výnosy z nerostných zdrojů a infrastruktury vloženy do zvláštního fondu. Fond by pak kontrolovaly Spojené státy a prostředky z něj by měly sloužit k dlouhodobé obnově Ukrajiny. Spojené státy by tímto krokem získaly také významné pravomoci v oblasti budoucích investic a ekonomických rozhodnutí Kyjeva.
Tato citlivá jednání probíhají v situaci, kdy se na diplomatické řešení konfliktu začíná klást stále větší důraz. Spojené státy se podle Trumpa aktivně snaží dosáhnout dohody již v nadcházejícím týdnu, ovšem vyjednávání komplikuje postoj Moskvy. Kreml totiž odmítá jakékoliv kompromisy ohledně okupovaných území na východě a jihu Ukrajiny.
Podle expertů Zelenskyj svou ochotou rezignovat vysílá jasný signál vůči NATO i mezinárodnímu společenství. Ukrajina totiž dlouhodobě kritizuje pomalý postup při přijetí země do Severoatlantické aliance. Členství v NATO Ukrajinci vnímají jako zásadní pojistku před dalšími agresivními kroky Ruska. Podle posledních průzkumů podporuje vstup do NATO přes 80 procent ukrajinských obyvatel.
Návrhy bývalého prezidenta Trumpa naopak kritizují američtí demokraté i evropští partneři, kteří upozorňují, že taková politika oslabuje soudržnost západních spojenců a využívá válečné situace k ekonomickým zájmům USA. Na druhé straně Rusko tuto situaci využívá k upevňování kontroly nad okupovanými regiony, zejména v oblastech Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží.
Ukrajina nyní stojí před těžkou volbou mezi pokračováním bojů s nejistým výsledkem, nebo přijetím dohody, která však může zásadně zasáhnout do její suverenity a budoucnosti. Zelenského aktuální prohlášení tak podle analytiků zapadá do širší diplomatické strategie Kyjeva, která zásadně ovlivní další směřování země.
