Zelenskyj zůstává prezidentem Ukrajiny: Dokud trvá válka, volby nebudou, tvrdí
Dalším problémem je podle ukrajinského prezidenta otázka legitimity voleb. Miliony Ukrajinců se stále nacházejí v exilu nebo na okupovaných územích, což by znamenalo, že by se nemohli hlasování zúčastnit. Tato skutečnost by mohla vést k mezinárodním pochybnostem o výsledcích voleb, což by mohlo mít dlouhodobé důsledky pro politickou stabilitu země.
Navzdory těmto argumentům na Ukrajinu sílí tlak ze strany západních spojenců, kteří požadují, aby byly prezidentské a parlamentní volby uspořádány. Mezi nimi je například americký diplomat Keith Kellogg, který argumentuje, že hlasování by posílilo demokratické instituce země. Na tuto výzvu reagovala ukrajinská velvyslankyně v USA Oksana Markarová, která zdůraznila, že volby jsou možné pouze po vítězství nad Ruskem.
Historické zkušenosti ukazují, že některé země volby během válečných konfliktů uspořádaly, například Spojené státy během občanské války v roce 1864 nebo Izrael v době válečných střetů. Situace Ukrajiny je však jiná – rozsah války, okupace území a počet uprchlíků činí organizaci voleb mnohem složitější.
Zůstává tedy otázkou, jak dlouho bude moci Zelenskyj vykonávat funkci prezidenta bez nového mandátu a jak na případné dlouhodobé odkládání voleb zareaguje ukrajinská společnost i mezinárodní partneři. Může si Ukrajina dovolit dlouhé období bez nového volebního cyklu, nebo nakonec bude muset hledat kompromisní řešení?
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ITV News jednoznačně odmítl možnost konání voleb, dokud válka pokračuje. Podle něj by takový krok přímo ohrozil ukrajinskou armádu a zároveň by mohl vést ke zpochybnění legitimity celého volebního procesu.
„Pokud jde o volby, situace je jasná. Všichni si přejeme, aby válka skončila, a abychom mohli volit. Ale dokud trvá, jsou proti tomu nejen občané, ale i celá společnost,“ uvedl ukrajinský prezident.
Podle něj by k uspořádání voleb bylo nutné zrušit nebo přerušit stanné právo, což by znamenalo, že vojáci by měli právo vrátit se domů. To by však vedlo k oslabení ozbrojených sil a dalo by Rusku příležitost k protiútoku.
„Museli bychom zrušit či přerušit stanné právo. Pokud to uděláme, přijdeme o armádu. A to by bylo přesně to, co Rusko chce,“ varoval Zelenskyj. „Otázkou není jen bojeschopnost a morálka, ale i právní rámec – vojáci by měli právo vrátit se domů. Někteří se nevrátí, ale armáda by tím oslabila. Rusko by situaci využilo k protiútoku,“ dodal.
Další vážnou překážkou je fakt, že miliony Ukrajinců se nacházejí v zahraničí nebo na okupovaných územích. Jejich vyloučení z voleb by vedlo k pochybnostem o legitimitě hlasování, což by Rusko mohlo využít k šíření dezinformací.
„Rusko by pak tvrdilo, že výsledky neuznává. I když mě jejich názor nezajímá, stejně by šířili, že volby nejsou legitimní,“ řekl Zelenskyj.
Podle webu The Kyiv Independent by za normálních okolností měly prezidentské volby na Ukrajině proběhnout už v březnu 2024. Kvůli pokračujícímu stannému právu však nebylo možné hlasování uskutečnit, a Zelenskyj tak zatím zůstává ve funkci.
Ukrajina čelí rostoucímu tlaku spojenců, kteří vyzývají k uspořádání voleb navzdory probíhající válce. Například americký diplomat Keith Kellogg v únoru apeloval na Kyjev, aby umožnil občanům hlasovat, a argumentoval tím, že by to posílilo demokratické instituce.
Na jeho slova odpověděla ukrajinská velvyslankyně v USA Oksana Markarová, která trvá na tom, že volby jsou možné pouze po ukončení bojů. „Jsme připraveni o tom diskutovat, jak jsme činili i dříve. Budeme šťastní, pokud se na Ukrajině budou konat volby, protože to bude znamenat, že jsme válku vyhráli,“ prohlásila diplomatka.
V historii se volby během války konaly například v USA během občanské války nebo v Izraeli během válečných konfliktů. Ukrajinská situace je však specifická – rozsáhlé okupované oblasti a miliony uprchlíků znemožňují spravedlivé a inkluzivní hlasování.
Zůstává nejasné, jak dlouho může Ukrajina odkládat volby bez ztráty důvěry veřejnosti a mezinárodního uznání. Pokud válka potrvá několik let, bude nutné hledat kompromisní řešení. Jak by mohla vypadat budoucnost Ukrajiny v případě dlouhodobého odkládání voleb?
