Mrazivé tajemství snů těsně před smrtí: Vědci zkoumali 66 pacientů a odhalili něco mimořádně zvláštního!

Šedesát šest pacientů z oddělení paliativní péče, jeden výzkumný tým a výsledky, které otřásly dosavadním pohledem vědy na konec života. Studie provedená v roce 2014 vědci z americké Canisius College v New Yorku jako první vědecky zdokumentovala, jaké sny mívají lidé v posledních dnech a hodinách svého života – a co výzkumníci zjistili, překvapilo i ty nejostřílenější odborníky.

Co věda dlouho přehlížela

Po staletí se o snech umírajících mluvilo jen v rovině lidové moudrosti nebo náboženských tradic. Příbuzní a pečovatelé si mezi sebou předávali příběhy o tom, že jejich blízcí se těsně před smrtí někoho „viděli“, nebo se probouzeli s výrazem pokoje na tváři po snech, které neuměli slovy popsat. Věda tyto zprávy dlouho nechávala bez povšimnutí.

Tým z Canisius College se rozhodl to změnit. Systematicky zaznamenával výpovědi pacientů na paliativním oddělení – tedy lidí, kteří dostávají péči zmírňující utrpení v závěrečné fázi nevyléčitelné nemoci – a sledoval, jaké sny tito lidé prožívají a jak se jejich obsah proměňuje v čase.

Co se umírajícím zdálo nejčastěji

Výsledky ukázaly výrazný vzorec. Naprostá většina pacientů uváděla, že se jim zdálo o zemřelých blízkých – rodičích, partnerech, přátelích, kteří odešli před nimi. Tito lidé ve snech nepůsobili hrozivě ani smutně. Naopak. Pacienti je popisovali jako přítomné, klidné, někdy s nataženou rukou, jako by čekali.

Druhým častým motivem byly scény z dětství nebo ze šťastných období života – dovolené, rodinná setkání, místa, na která si pacienti léta nevzpomněli. Mnoho z nich se po takových snech probouzelo s pocitem klidu, nikoli strachu.

Zvláštní byl i časový posun: čím blíže byl pacient smrti, tím živější a emocionálně silnější sny uváděl. A tím více se jejich obsah přesouval od každodenních témat směrem k setkávání s mrtvými.

Jak to pacienti sami popsali

Výzkumníci zaznamenali přímé výpovědi pacientů, kteří svým snům přikládali hluboký osobní význam. Mnozí mluvili o tom, že sny pro ně nepůsobily jako pouhý sen, ale jako skutečné setkání. Někteří říkali, že se po probuzení přestali bát. Jiní popisovali, že viděli zemřelého manžela nebo matku a měli pocit, že „přišli pro ně“.

Právě tato emocionální intenzita a konzistence výpovědí napříč různými pacienty různého věku, pohlaví i náboženského přesvědčení vedla výzkumníky k závěru, že nejde o náhodu ani o vedlejší efekt léků. Šlo o opakující se, rozpoznatelný jev.

Co na to říkají odborníci

Psychologové a specialisté na paliativní péči upozorňují, že tyto sny mají pro umírající mimořádnou hodnotu – a to bez ohledu na to, zda jim člověk přikládá duchovní nebo čistě psychologický výklad. Pomáhají pacientům zpracovat strach, smiřují je s blížícím se koncem a v mnoha případech přinášejí úlevu i jejich rodinám.

Pečovatelé, kteří se účastnili výzkumu, potvrdili, že pacienti po těchto snech bývali klidnější, méně úzkostní a méně žádali o léky proti bolesti. To je údaj, který stojí za zamyšlení.

Proč to zajímá i zdravou většinu z nás

Mnoho lidí, kteří byli přítomni u smrtelného lůžka blízkého člověka, podobné příběhy zná z vlastní zkušenosti. Babička, která se najednou usmívala a říkala, že vidí svého dávno zemřelého muže. Dědeček, který se den před smrtí probral, byl klidný a říkal, že se mu zdálo o celé rodině pohromadě.

Výzkum z Canisius College tato svědectví nebagatelizuje – naopak jim dává vědecký rámec. Ukazuje, že nejde o halucinace způsobené nemocí nebo léky, ale o konzistentní prožitky, které sdílejí lidé napříč kulturami a diagnózami.

Odborníci na paliativní péči doporučují, aby rodiny o těchto snech s umírajícím otevřeně mluvily, pokud o to sám projeví zájem. Nevyvracejte je, nezlehčujte je a nesnažte se je racionálně vysvětlovat. Pro člověka na konci života mohou být tato setkání – ať už je jejich povaha jakákoli – zdrojem obrovské útěchy.

Pokud váš blízký mluví o tom, že „někdo přišel“ nebo že se mu zdálo o dávno zesnulých příbuzných, berte to vážně. Věda vám teď říká totéž co staré příběhy: tohle je součást umírání, a pro mnoho lidí jeho nejklidnější část.

Zdroj: ezy.cz