Pět látek v jídle, které pomalu ničí váš mozek, a vy o tom ani nevíte! Která z nich se skrývá i v „zdravých“ potravinách?

Umělá sladidla: nula kalorií, ale za jakou cenu?

Aspartam, sukralóza, sacharin – tato sladidla lákají tím, že neobsahují kalorie. Jenže to, co neobsahují v kilokaloriích, mohou nahrazovat ve zdravotních rizicích. Aspartam se v těle rozpadá na kyselinu asparagovou, metanol a fenylalanin. Metanol je alkohol, který v průmyslovém prostředí způsobuje slepotu, a kyselina asparagová silně stimuluje mozkové buňky.

Při rozkladu aspartamu v organismu se spouštějí procesy, kterým vědci přisuzují potenciálně rakovinotvorné účinky na mozek. Konzumace tohoto sladidla bývá spojována se záchvaty úzkosti, depresemi, migrénou i nesrozumitelnou řečí. A kde všude aspartam najdete? V limonádách, jogurtech, žvýkačkách, cereáliích, dochucovaných minerálních vodách, omáčkách i ve všem, co nese označení „bez cukru“. Vyhnout se mu v dnešní době vyžaduje skutečnou pozornost při čtení složení výrobků.

Glutamát sodný: chuť, která oklame mozek

Glutamát sodný, označovaný také zkratkou MSG, je látka přidávaná do potravin za jediným účelem: aby jídlo chutnalo lépe, než ve skutečnosti je. Dokáže oklamat chuťové pohárky i mozek tak, že i průměrné jídlo vnímáme jako vynikající. Mechanismus je jednoduchý – jde o excitotoxin, který stimuluje mozek k produkci většího množství dopaminu, čímž umělě zesiluje pocit požitku z jídla.

Jenže dobrý pocit rychle vyprchá. Vedlejší účinky bohužel nikoli. Excitotoxiny jsou vědecky spojovány s poškozením mozku a neurologickými onemocněními, mezi něž patří Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, demence, roztroušená skleróza nebo lupus.

Kde MSG hledat? Paradoxně právě v potravinách, které se tváří zdravě: proteinové tyčinky, dresinky do salátů, masové omáčky, bujóny, instantní a sáčkové polévky či konzervovaná zelenina. Složení na obale se proto vždy vyplatí přečíst.

Rafinovaný cukr a mozek: co říká profesor z Kansasu

Zpracovaný neboli rafinovaný cukr se stal prakticky neoddělitelnou součástí moderního jídelníčku. A zároveň jednou z nejrizikovějších složek, pokud jde o zdraví mozku. Jeho nadměrná konzumace potlačuje tzv. mozkový neurotrofický faktor – odborně BDNF. Jde o hormon zásadní pro vznik nových propojení mezi neurony, tedy pro fungování paměti a učení.

Studie prokázaly, že pacienti trpící depresí nebo schizofrenií mají hladinu BDNF sníženu. Nadměrný příjem cukru tento stav ještě prohlubuje. Rafinovaný cukr navíc v těle podporuje záněty, narušuje trávicí trakt a oslabuje imunitu. Při chronickém zánětu pak roste riziko těžké deprese i schizofrenie.

Dr. Ilardi, profesor psychologie na Univerzitě v Kansasu, svým pacientům s depresí doporučuje rafinovaný cukr ze stravy zcela vyřadit. Ti, kteří se jeho radou řídili, podle dostupných informací zaznamenali zlepšení nálady i celkového mentálního stavu. Vždy je ale důležité podobné kroky konzultovat s vlastním lékařem nebo psychiatrem – každý případ je jiný a svépomocná léčba deprese má své limity.

Fluor: ve vodě na Západě, v zubní pastě u nás

Fluor je látka, jejíž přítomnost v pitné vodě je kontroverzním tématem zejména v anglicky mluvících zemích – Velká Británie, Irsko, Kanada, USA, Austrálie a Nový Zéland ho do vodovodní sítě přidávají s odůvodněním, že zlepšuje zdraví zubů obyvatelstva. V Česku přidávání fluoru do pitné vody sice plošně neprobíhá, ale s touto látkou se setkáváme prostřednictvím zubních past, fluoridových tablet nebo přípravků, jimiž se dětem ošetřují zuby.

Iniciativa za odstranění fluoru z vody (FAN) poukázala na celkem 34 studií, které dokládají souvislost mezi expozicí fluoru a sníženým IQ u lidí. Další výzkumy zmiňují možné poškození mozku u novorozenců, zhoršenou schopnost učení, změny v chování a v některých případech i zvýšené riziko rakoviny kostí.

Pokud uvažujete o fluoridových tabletách či ošetření zubů fluorem u svých dětí, je rozumné téma nejprve probrat s pediatrem nebo zubním lékařem a nezakládat své rozhodnutí pouze na reklamních doporučeních.

Jak se těmto látkám bránit v praxi?

Úplně se vyhnout všem pěti látkám je v moderním světě složité, ale zdaleka ne nemožné. Základem je čtení složení výrobků – a to pečlivé. Na etiketě hledejte glutamát sodný (nebo označení E621), aspartam (E951), sacharin (E954) či sukralózu (E955). Rafinovaný cukr se skrývá pod desítkami názvů: glukózový sirup, fruktóza, maltóza, dextróza nebo jednoduše „cukr“.

Jak číst složení a co nakupovat

U lepku platí, že pokud nemáte diagnostikovanou celiakii ani citlivost, není důvod jej paušálně vylučovat. Pokud ale trpíte nevysvětlitelnými trávicími potížemi, únavou nebo neuropsychiatrickými příznaky, stojí za to poradit se s lékařem a případně se nechat otestovat.

Obecně platí, co říkají nutriční poradci i lékaři po desetiletí: čím kratší je seznam složení na obale a čím více výrobek připomíná surovinu než průmyslový produkt, tím lépe pro váš mozek i celé tělo. Jak zní anglické přísloví, které se k tomuto tématu skvěle hodí: „Better be safe than sorry“ – česky: raději opatrný než líto.

Zdroj: alternativnimagazin.cz