Šedesát procent Čechů neví, jak by rodina pohřeb zaplatila! Klasické rozloučení mizí a důvody vás možná překvapí!

Šedesát procent dotázaných si v průzkumu, na který v říjnu 2025 upozornil deník E15, nebylo jistých, jak by jejich rodina pohřeb vůbec finančně zvládla. Nejde přitom o lidi bez prostředků – jde o průřez českou společností. A právě tato nejistota, spolu s měnícím se pohledem na smrt a smuteční rituály, způsobuje, že tradiční pohřeb pomalu přestává být samozřejmostí. Ještě před několika desítkami let bylo téměř automatické, že se rodina, přátelé i vzdálení známí sešli ve smuteční síni, aby zesnulého doprovodili na jeho poslední cestě. Nechyběly květiny, smuteční hudba, dlouhé řady kondolujících ani pohřební průvod. Dnes se obraz posledního rozloučení pomalu, ale znatelně proměňuje.

Ceny vyletěly nahoru a rodiny to pocítily

Pohřeb nebyl nikdy levnou záležitostí, ale v posledních letech se jeho cena výrazně zvýšila. Do celkové částky se promítá pronájem smuteční síně, rakev, zpopelnění, pohřební agentura, květinová výzdoba, hudba, parte i převoz zesnulého. Pokud chce rodina důstojný obřad s větším počtem hostů, výdaje se ještě znásobí.

Majitel pohřební služby Ladislav Kopal upozornil v roce 2023 v rozhovoru pro CNN Prima NEWS na to, jak dramaticky vzrostly provozní náklady. Podle jeho tehdejšího vyjádření platila jeho firma v některých měsících roku 2022 za energie až o 1 200 procent více než v roce 2021. Krematoria jsou energeticky velmi náročná a prudký nárůst cen energií v době energetické krize se zákonitě projevil i v cenách, které zaplatí zákazníci.

K tomu se přidala válka na Ukrajině a celková inflace. Zdražily rakve, pohonné hmoty, květiny i veškerý potřebný materiál. Rostly také mzdové náklady – pohřební služby musejí zajistit nepřetržitý provoz včetně víkendů a svátků. Pro rodiny to znamená jedinou věc: zaplatí více než kdykoli předtím. Některé proto hledají úspory, kde se dá – objednají méně květin, zvolí jednodušší rakev nebo rozsah obřadu omezí na minimum. Jiné se rozhodnou tradiční rozloučení vynechat úplně.

Proč peníze samy o sobě celý příběh nevypráví

Finanční tlak je zřejmý, ale není to jediný důvod, proč lidé od klasického pohřbu odcházejí. Mění se způsob, jakým česká společnost na smrt nahlíží. Ještě před několika desetiletími umíralo mnoho lidí doma, uprostřed rodiny. Rozloučení mělo v místním společenství přirozené místo – přišli sousedé, kolegové, vzdálení příbuzní. Pohřeb byl společenskou událostí, která dávala ztrátě rámec a smysl.

Dnes umírá většina lidí v nemocnicích nebo zařízeních sociální péče. Smrt se přesouvá mimo každodenní rodinný život a pozůstalí se o ní dozvídají ve chvíli, kdy je nutné okamžitě začít řešit praktické záležitosti. Rozloučení se tak stále více stává osobním rozhodnutím – a ne každý v něm vidí nutnost dodržovat zavedená pravidla.

Části lidí formální obřad prostě nevyhovuje. Smuteční síň, předepsaný průběh, řeči, které zesnulého ani pořádně neznaly – to může působit odtažitě. Raději si chtějí na svého blízkého zavzpomínat v prostředí, které ho skutečně připomíná, a bez pocitu povinnosti. To ovšem neznamená, že by svého blízkého milovali méně nebo že by ztrátu prožívali slaběji. Každý smutek vypadá jinak.

Otevřete si pokračování článku níže.