„Jídlo je základem zdraví a odhaduje se, že rizikové faktory související se stravou způsobují každoročně 11 milionů úmrtí na celém světě,“ píší vědci v PLOS Medicine.
foto: facebook.com
Červené maso a vysoce zpracované potraviny mají významný vliv na zdraví (Getty Images)
Norští vědci pozorně sledovali stravu typických Britů nebo Američanů. Ukázalo se, že v jejich jídelníčku nejsou žádné luštěniny ani ořechy, zeleniny a ovoce je také příliš málo, ale až 50 procent příliš mnoho mléčných výrobků a mnoho slazených nápojů a rafinovaných uhlohydrátů.
– Zpracované potraviny, zejména zpracované maso, jsou mimořádně škodlivé. WHO před třemi lety vydala prohlášení, že takové maso je skutečně karcinogenní – komentuje výsledky studie doktorka Hanna Stolińska, odbornice na klinickou výživu, autorka vědeckých a populárně-vědeckých článků a knih souvisejících s výživou při autoimunitních onemocněních v rozhovoru s WP abcZdro.
Vědci pak tuto dietu porovnali s tzv. „optimální“ stravou, omezení červeného masa a zpracovaných potravin ve prospěch zeleniny, ovoce, luštěnin nebo celozrnných výrobků, ořechů a ryb.
Vědci odhadli, že trvalá úprava stravy může přinést velkolepé efekty v podobě prodloužení života o desetiletí nebo i déle. Výzkumy ukazují, že pokud 20letý Evropan nebo Američan změní stravu na optimální, může si prodloužit život až o 13 let. Zajímavé je, že změny ve stravování později v životě jsou také prospěšné. Přechod na „optimální“ stravu ve věku 60 let nám může poskytnout 8-9 let života navíc.
„Pokud by 20letý mladík zvýšil spotřebu luštěnin z 0 g denně na 200 g denně (což odpovídá jedné velké misce čočkové polévky), mohl by žít téměř o dva a půl roku déle,“ píší vědci.
Vědci vytvořili online kalkulačku, kterou, jak poznamenali, mohou využít lékaři i laici, aby zjistili, kolik získáme změnou stravování a co to v praxi znamená.
2. Jak maso a zpracované potraviny ovlivňují zdraví?
Jedna studie v British Medical Journal (BMJ) zjistila, že konzumace masa byla spojena s vyšším rizikem ischemické choroby srdeční . Vědci tento závěr založili na téměř 30leté studii s více než 40 000 lidmi.
– Lidé, kteří jedí zpracované potraviny, mají větší pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění, rakoviny, zánětů v těle, problémů s klouby. Studie ukázaly, že strava bohatá na živočišné bílkoviny a konkrétně na maso způsobuje i rychlejší stárnutí organismu – říká doktorka Stolińska.
Konzumace vysoce zpracovaných potravin je problém, který narůstá už léta a může postihnout i lidi, kteří vědomě vyloučili maso ze svého jídelníčku.
– Lidé, kteří se vzdávají masa, si musí dávat pozor, aby nespadli do pasti – mnohé náhražky zeleniny na pultech obchodů a v chladničkách jsou také vysoce zpracované produkty. A naše strava by měla sestávat zejména z nezpracovaných produktů – říká odborník. – Výrobci splňují očekávání a vytvářejí produkty s dobrým složením, na takových náhradách není nic špatného, ale základem stravy by měla být vždy nezpracovaná strava – dodává.
3. Nejlepší dieta na světě
V žebříčku stravování je již nějaký čas na vrcholu středomořská strava, následovaná dietami jako vegetariánství a flexitariánství.
– Toto je velmi dobrý model výživy – říká odborník na výživu o dietách, které vylučují maso. – Nikdo nikoho nenutí stát se vegetariánem nebo veganem a pro nepřesvědčené je zde jeden z nejzdravějších modelů, tedy flexitariánství, které umožňuje příležitostnou konzumaci kvalitního masa. Klíčové je však omezit maso ve prospěch zvýšení nabídky luštěnin, kterých máme na výběr hodně – vysvětluje.
Existuje také dieta „modré zóny“ Dan Buettner, zakladatel projektu Blue Zones, provedl průzkum v pěti částech světa s nejvyšším procentem stoletých a starších lidí. Jsou to Loma Linda v Kalifornii, Nicoya v Kostarice, Sardinie v Itálii, Ikaria v Řecku a Okinawa v Japonsku. Co je základem stravy obyvatel těchto odlehlých částí světa? Převaha rostlinných produktů, malé množství masa, cukru a zpracovaných produktů.
– Strava bohatá na přírodní produkty, na luštěniny, v přiměřeném množství oříšků snižuje riziko civilizačních chorob, které jsou dnes naší plegou a na které umíráme. Mluvím o kardiovaskulárních onemocněních. Stále je to číslo jedna, následuje rakovina. Lidí s inzulínovou rezistencí a cukrovkou, onemocněními štítné žlázy, endometriózou a hormonálními poruchami, ale i střevními onemocněními je stále více – shrnuje zdravotní problémy Evropanů doktorka Stolińska.
