Tepová frekvence podle věku: Tahle tabulka ukáže, kdy srdce pracuje správně a kdy už tělo varuje!

Klidová tepová frekvence: nejdřív změřte tu

Než se začnete zabývat tréninkovými hodnotami, zjistěte, jak to má vaše srdce v naprostém klidu. Nejspolehlivější výsledek dostanete hned ráno po probuzení, ještě než vstanete z postele – ideálně po noci, kdy jste se dobře vyspali.

Zkuste si klidovou frekvenci měřit několik dní za sebou, abyste měli jistotu, že číslo není náhodné. Za normální se považuje rozmezí 60 až 100 tepů za minutu. Pokud se opakovaně pohybujete mimo toto pásmo, je rozumné se o tom zmínit lékaři.

Tabulka cílové tepové frekvence podle věku

Při pohybu pracuje srdce intenzivněji – a to je v pořádku. Důležité je ale pohybovat se ve správném pásmu, tedy mezi 50 a 85 procenty své maximální tepové frekvence. Ta se odhaduje jednoduchým výpočtem: 220 minus váš věk.

Přehled, co to v praxi znamená pro jednotlivé věkové skupiny:

• 25 let: cílové pásmo 100–170 tepů/min, maximum 220 tepů/min
• 30 let: cílové pásmo 95–162 tepů/min, maximum 190 tepů/min
• 35 let: cílové pásmo 93–157 tepů/min, maximum 185 tepů/min
• 40 let: cílové pásmo 90–153 tepů/min, maximum 180 tepů/min
• 45 let: cílové pásmo 88–149 tepů/min, maximum 175 tepů/min
• 50 let: cílové pásmo 85–145 tepů/min, maximum 170 tepů/min
• 55 let: cílové pásmo 83–140 tepů/min, maximum 165 tepů/min
• 60 let: cílové pásmo 80–136 tepů/min, maximum 160 tepů/min
• 65 let: cílové pásmo 78–132 tepů/min, maximum 155 tepů/min
• 70 let a více: cílové pásmo 75–128 tepů/min, maximum 150 tepů/min

Co udělat, když se tep při cvičení nevejde do pásma

Pokud váš tep při pohybu výrazně překračuje horní hranici pro váš věk, je to signál ke zpomalení. Stejně tak příliš nízké hodnoty mohou znamenat, že se pohybujete málo intenzivně a vaše tělo ze cvičení příliš netěží.

Sledovat tep nemusíte nutně manuálně – dnes existuje celá řada sportovních hodinek a náramků, které frekvenci měří průběžně a zobrazují ji na displeji. Nemusíte tak cvičení přerušovat, stačí se podívat na zápěstí.

Kdy se poradit s lékařem

Jestliže vám byly diagnostikovány jakékoli potíže se srdcem nebo máte rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění – například vysoký krevní tlak, cukrovku nebo zvýšený cholesterol – nenavrhujte si tréninkové pásmo sami. Lékař dokáže určit, která cvičení jsou pro váš stav bezpečná, a může doporučit i sledování srdce při fyzické zátěži.

I pro zdravé jedince platí, že pravidelná kontrola tepové frekvence je dobrý zvyk. Výkyvy, které si sami nevysvětlíte, nikdy není od věci probrat se svým praktickým lékařem.