7 překvapivých detailů skrytých ve slavných obrazech. Málokdo o nich věděl

1. Jak se Salvador Dali pomstil své sestře

Ještě předtím, než potkal Galu – múzu a lásku svého života, požádal Salvador Dalí svou sestru Annu Marii, aby mu zapózovala pro jeho obrazy. Je to ona, kdo je na obraze „Postava v okně“, který umělec vytvořil ve věku 21 let. Nedlouho poté, co obraz vznikl, začaly mezi sourozenci váznout vztahy, a když Dali na jeden ze svých obrazů napsal „Někdy plivu na matčin portrét a dělá mi to radost“, byli úplně zlomeni.

Ani o mnoho let později Anna neodpustila Salvadorovi urážku jejich matky a v roce 1949 vydala knihu Salvador Dalí viděn očima své sestry. Jak snadno tušíte, obsah knihy nepopisoval umělce v přehnaně pozitivním světle. V roce 1954 Dali vytvořil obraz s příznačným názvem „Mladá panna prorostlá rohy své vlastní ctnosti“. Póza a umístění ženy na obraze připomíná Figuru v okně, a ačkoli to nebylo oficiálně potvrzeno, většina se shodla, že jde o nepřímou reakci (a pomstu) na knihu její sestry.

2. Kde je Ikaros na obraze „Krajina s Ikarovým pádem?“

Slavný obraz Pietera Bruegela staršího skrývá spoustu tajemství. Některé z nich nebyly dosud vysvětleny. Obraz má 2 kontroverzní interpretace. První říká, že smrt člověka nemůže narušit rytmus života, a to ani v případě tak smělé a odvážné postavy, jako je Ikaros. Proto v popředí obrazu vidíme pracujícího farmáře, zatímco Ikaros sám je jen nepodstatným detailem, skrytým v pravém dolním rohu obrazu. Nikdo si jeho pádu nevšiml. Život prostě jde dál.

Druhé vysvětlení obrazu naznačuje, že smrt Ikara – člověka, který chce bořit bariéry a dělat nové objevy – je selháním všech, které přitahuje světlo a dokonalost.

3. „Powdering Young Woman“ od Georgese Seurata a malířův autoportrét skrytý v obraze

Obraz zobrazuje malířovu milovanou Madeleine Knobloch. Styl obrazu je pro Seurata neobvyklý – tento experiment byl s největší pravděpodobností inspirován láskou. Až do malířovy smrti nikdo nevěděl o jeho citu k Madeleine, protože Seurat byl velmi tajnůstkář, pečlivě si střežil svůj soukromý život.

Seurat zpočátku maloval svůj autoportrét v okně obrazu, odkud se na ženu s láskou díval, ale na radu přítele nahradil svou tvář vázou s květinami.

4. Záhada „Ženy v okně“ od neznámého umělce

Vlevo je fotografie plátna při restaurování, kde můžeme vidět jeho původní vrstvu. Vpravo visí restaurované plátno.

Obraz „Žena v okně“ namalovaný neznámým umělcem má za sebou zajímavý příběh. V roce 1978 byl obraz převezen k restaurování – standardní postup u mistrovských děl. Během tohoto procesu si však odborníci uvědomili, že pod ním je další vrstva barvy, která zobrazuje blondýnu, nikoli brunetu. Navíc má jinou barvu očí a oblečení.

Malba mohla být opravena tak, aby odpovídala hodnotám vyznávaným v 19. století. Výrazné poprsí, boční pohled a pár dalších detailů může naznačovat, že žena na prvním portrétu je kurtizána

5. Jak Raffaello Santi ukryl sebe a své přátele na fresce

Jedno z nejslavnějších mistrovských děl renesance, freska „Athénská škola“ Raffaella Santiho, přináší několik překvapení. Malíř na něm zobrazil obrazy velkých myslitelů a vědců a také chytře zvěčnil několik svých slavných přátel. Obraz Hérakleita, starověkého řeckého filozofa, byl přímo vypůjčen od Michelangela (1), filozof Platón připomíná Leonarda Da Vinciho (2) a rysy obličeje samotného Raffalla lze vidět na obrazu Apalles – starověkého řeckého malíře .

6. Co se skrývá v jednom z nejslavnějších obrazů Paula Gauguina?

Obrovský obraz „Odkud jsme přišli? Kdo jsme? Kam jdeme?“ (asi 1,5 metru na výšku a 3,65 metru na šířku) by se mělo „číst“ zprava doleva, jako kabalistické texty, kterými byl Gauguin fascinován. Zde jsou některé přepisy:

– Nemluvně symbolizuje spící duši před její pozemskou inkarnací.

– Muž, který sbírá ovoce, symbolizuje lidskou touhu dozvědět se tajemství.

– Žena v černém symbolizuje duši v jejím nejvyšším stupni vývoje.

– Stará žena symbolizuje skutečnost, že lidské tělo je smrtelné.

Po dokončení prací na obraze se malíř pokusil o sebevraždu, ale pokus dopadl neúspěšně. O několik let později, utlačovaný četnými nemocemi, Gauguin zemřel a poslední roky svého života strávil v chudobě. Jeho díla si získala proslulost a přízeň až mnoho let po malířově smrti.

7. Na obraze „Dívka s perlovou náušnicí“ s největší pravděpodobností žádná perlová náušnice není.

Nedávná studie nejslavnějšího díla Johannese Vermeera ukázala, že perla na něm vyobrazená je příliš velká na to, aby byla přirozená. Je možné, že se jedná o umělou perlu z benátského skla, cínu nebo perleti. Vědcům se také nepodařilo na snímku určit přítomnost samotné náušnice – smyčka spojující ucho a náušnici není vidět. Co je to vlastně za ozdobu a jak vypadala hned po namalování? Tyto otázky s největší pravděpodobností zůstanou nezodpovězeny.

Zdroj: brightside.me

Doporučené k přečtení: