Do kadeřnictví každý den chodil malý kluk a žebral peníze. Kadeřnice řekla: ,,Toto je nejhloupější dítě na světě!”
Příběh zní takto:
Do kadeřnictví vešel malý kluk, kadeřnice se naklonila a zašeptala zákazníkovi: „Toto je nejhloupější dítě na světě. Podívej, teď ti dokážu, že je to jen hloupý kluk.”
Kadeřnice držela v jedné ruce 5 eurovou bankovku a ve druhé 2 eurovou minci, zavolala chlapce a zeptala se: „Co si chceš vzít“?
Chlapec vzal 2 eura a odešel z kadeřnictví.
„Co jsem ti říkala?” říká kadeřnice celá zarudlá a hrdá, že kdoví kolikrát před zákazníkem měla pravdu. „Tohle dítě se nikdy nenaučí! Hloupý chlapec,“ zamumlala dlouho po chlapci.
Později, když ten zákazník vyšel ze salonu, viděl toho kluka kupovat zmrzlinu.
Přistoupil k chlapci a zeptal se. „Mohu se tě něco zeptat?“
„Zeptej se,“ řekl chlapec.
„Proč si vzal 2 eura namísto 5 eurové bankovky? Možná neznáš peníze, nebo je to něco jiného?”
Chlapec slízl zmrzlinu, zasmál se a odpověděl: „V den, kdy si vezmu pětieurovku, už mě nikdy nezavolá a nenabídne peníze. Je lepší vzít si dvě eura každý den několikrát, než jen pět eur jednou.
Muž se jen zasmál a pokračoval v cestě.
Bylo mu jasné, že v tomto příběhu je jeden idiot, ale že to v žádném případě není kluk.
Pointa příběhu je v tom, že člověk by nikdy neměl okamžitě činit závěry. První pohled může lhát. Musíme se na situaci podívat z každého úhlu pohledu, vyslechnout si všechny aktéry a teprve potom si můžeme udělat vlastní úsudek.
zdroj: somzena.sk
Doporučené k přečtení:
