Manželé se po letech přestěhovali na vesnici. Ani ve snu by ji nenapadlo, co jí udělá sousedka!
Novinkov.cz

Dnes má svátek Vavřinec, zítra Zuzana

Svátek má Vavřinec, zítra Zuzana


Manželé se po letech přestěhovali na vesnici. Ani ve snu by ji nenapadlo, co jí udělá sousedka!

Publikováno 13. 4. 2022
Autor:

Z kina bylo další rande a z povedeného rande začal náš pěkný vztah. Rudko už přede mnou pár dívek měl, dokonce v době, kdy jsme začali randit byl zadán. Srdci však nerozkážeš a když jeho přítelkyně přišla na to, že zároveň chodí se mnou, rozešla se s ním. On však byl můj první. Pamatuji si, když mě později požádal o ruku. Kamarádky mě odmlouvaly:   „Nebuď blbá, je ještě mnoho sumců v rybníku, o nic nepřijdeš, když ještě vyzkoušíš i jiné, kam spěcháš.“ Jenže na rozdíl od nich, já už byla s Rudkem šest let a šťastná, ony většinou samy nebo ve vztahu, kde je všechno více ubíjelo než naplňovalo. Já jsem věřila na osudovou lásku a nevadilo mi, že nikoho jiného kromě Rudka jsem nikdy neměla.

Po svatbě přišel na svět Karolko. Po něm, o tři roky později Samko. Chtěli jsme do třetice ještě jedno dítě, doufali jsme, že to bude holka. Dočkali jsme se, hned dvou. Dvojčat Dominiky a Moniky. Bydleli jsme všichni spolu v třípokojovém bytě. Neříkám, že jsme o sebe občas nezakopávali, ale alespoň bylo doma vesele. Když nám naše děti postupně povyletovaly z hnízda, přišel Rudko s nápadem přestěhovat se do rodinného domu. Nebyla jsem s tím úplně ztotožněná 


„Nyní, když jsme už zůstali sami se chceš stěhovat do něčeho většího, navíc na vesnici,“  přišlo mi to na hlavu postaveno. „Já vím, ale kolegové si to neumějí vynachválit. Všichni z města se stěhují ven. Takový bude trend. Nyní se to ještě bohově vyplatí. Když se nám nebude líbit, za pár let to můžeme prodat a ještě vyděláme. A které vnouče by nechtělo trávit prázdniny u babičky na dvoře?“  No, že to právě Rudko tvrdí, který slepici a krávu znal dlouhá léta jen z učebnice.

Argumenty mě však přesvědčily. Rudce se celý život o nás staral, zasloužil si, ať je po jeho. Na jaře jsme se stěhovali do vesničky, 20 minut autem od města . Na naší ulici jsme byli první, kteří koupili starý dům, zbourali ho a postavili nový. Po čase se sem však stěhovalo stále více a více lidí z města. Rudce měl pravdu. Lidé postupně chtěli uniknout před ruchem velkoměsta.

Asi za dva roky v novém příbytku se vedle nás nastěhovali Irena s manželem Andrejem a synem. I když byli od nás o dekádu mladší, byla to naše krevní skupina. Spřátelili jsme se a často se navštěvovali. Bohužel po nějaké době nás Andrej předčasně opustil. Irena zůstala sama se synem. Ztrátu brala velmi obtížně.  Já s manželem jsme se jí snažili se vším pomáhat, aby se co nejméně trápila a opět začala žít.  Rudkovi se to podařilo nad má očekávání. Zpočátku jsme chodili spolu, později sám od sebe převzal iniciativu můj manžel. Bylo třeba Irče odvézt těžký nákup z obchodního centra? Rudko dovezl. Pokazila se pračka? Rudko vybavil.


Jednou po návštěvě mé mámy jsem potkala v obchodě bývalou spolužačku ze základní. Vyptávali jsme se jedna druhé, co nového, než se kdo máme, kdo co děláme. Přišla řeč i na naše manžely. „Dani, a tvůj Rudo dělá někde u hlavní banky? Pozdravuj ho potom, viděla jsem ho tam včera na obědě. Tuším se už na mě ani nepamatuje.“  Zpozorněla jsem. V tom okolí dělala Irena a bylo to alespoň 20 minut autem od práce mého muže.

Nechtěla jsem dělat z toho haló, ale intuice mi našeptávala, že se asi něco děje. Doma večer jsem se v rámci našich denních rozhovor Rudka zeptala, kde se byl najíst. „Danko, ani čas jsem neměl na oběd. Řešili jsme nový projekt, co ti řeknu, jsem rád, když vyběhnu do bufetu.“

Nevím, jak odhalovaly nevěru naše prababky, já jsem dnes ale vděčná tomu, kdo vymyslel mobilní telefon. I když mě zmáraly všechny možné výčitky, že to, co dělám naruší důvěru mezi námi, musela jsem. Měla jsem podezření, že to, co najdu naruší všechno mezi námi. Když se manžel šel sprchovat, prohlédla jsem mu telefon . Tam jsem to našla. Zprávy od Ireny Rudovi a naopak. Kdy se setkají, kdy má medvídek čas, jestli jsem ještě doma, kdy doma nebudu. Do očí se mi tisly slzy, ale zlost je přemohla. Manžel se vrátil ze sprchy, nakřičela jsem na něj, co jsem našla. Ani nezapíral, měla jsem pocit, že se mu spíše ulevilo . První pokusy o sblížení byly ještě když žil Andrej, jeho odchod všechno urychlil. Srdci nerozkážeš, zaryla se mi od něho do uší věta, kterou jsem už jednou slyšela. Když mi bylo dvacet. S Rudem jsem teprve začínala a on takto vysvětlil své tehdejší přítelkyni, proč od ní odchází.

Té rozbíječce manželství Irene jsem nemohla přijít od té doby na jméno. Myslela jsem si, že jsem v ní našla kamarádku a ona mi mezitím přebrala mého muže . Nevím, jestli by mě Rudko podvedl s někým jiným, někde jinde, i kdybychom se nebyli přestěhovali. Ale naplnila se jeho slova o tom, jak za pár let dům prodáme a ještě vyděláme. Jenže do nového bytu jsem se stěhovala už sama a se zlomeným srdcem.

zdroj: somzena.sk